předřečeného řádu rychtář, jenž přisáhá ve všech přech, řád soudný že chce zachovati, jmien má býti za křivého přísežníka, nebo ta přísaha nebuď přisežena o znamenitých provinněních, ale toliko o těch, v kterých řád soudných má zachován býti.
O soudné moci
Starý obyčej městský jest, že cožkoli před soudem bývá obdržáno aneb ve dcky soudné zapsáno, to před najbližším budúcím zavitým soudem, nebo skrze fentovánie, aneb jiný obyčej, ač by potřebie nebylo, potom nemá moci sstálosti, leč by skrze písaře městského v knihy, kdež se úrokové a jiné věci znamenají od toho, ktož to obdržal, s vědomím přísežných bylo zapsáno. Opět ktož právu neshovievá, za pyšného má jmien býti.
O štrafování ortele před soudem
Všichni jednomyslně na tom sme zuostali a chcem, aby všeliký, jenž štrafuje nález konšelský před soudem svými vlastními usty, aby hned bez prodlenie štrafoval a pokutoval, krom člověka jazyku k řeči nehotového, a jenž výmluvné řeči nemá.
O volení rychtáře
Opět chcme, aby ktožkoli žádá užívati duostojenstvie rychtářského v městě, aby byl měštěnín města, maje dědičstvie, a to proto, aby městského užitečného tiem lépe vyhledal a pro jeden rok neb pro dvě létě aby nedržel měšťan a chudých v městě.
