obdržeti. Ale obžalovaný odpověděl, že jest ten kuoň denní čas kúpil a k tomu chce prodavače svého vystaviti. A když jest toho v čas uložený neučinil, ale toliko sám osobně se jest postavil, otázáno jest od rychtáře, poněvadž z krádeže se neočistil ani prodavače téhož koně nepostavil, kterakú by jemu vinen byl pokutú, o tom takto jest zuostáno: poněvadž žalobce neprožaloval jest, že by jemu ten obžalovaný kuoň ukradl a že by jej z krádeže chtěl přemoci, ale toliko řekl, že by kuoň ukradený jemu chtěl obdržeti, dostatečno jest kuoň ztratie, ač však jest člověk dobré pověsti a prvé se počestně zachoval, aby čest svú prostú přísahú obránil, a když to učiní, od rychtářovy nesnáze bude zproštěn. A nebo aspoň za přísahu 72 malých hal. za právu pokutu rychtářovi má dáti.
O stavování a přiznání a odepřenie koně téhož
Příhoda jest taková, když jest kuoň staven a až na čtvrtého přišel, jenž by měl z něho odpoviedati, týž v svém příbytku před lidmi věrohodnými a konšely odepřel jest řka, že jeho kuoň nenie, a potom stoje před soudem řekl, že pro ostříhanie kuoň tak jest proměněn, že sem jeho dřieve nepoznal, ale již nynie po jistých znameních plnějie jsa naučen vyznal jest, že by byl jeho, i jest otázka od strany otporné,