[144v]číslo strany rukopisuNeb jest z té veliké žádosti dala, též kněz aneb písař, z veliké žádosti vezma peniez neb dva, bude poražen velikým svatokupecstvím. Protož die sv. Řehoř, veliký papež[167]na okraji nečitelný přípisek: „Jakož nesluší biskupovi vložení ruky prodávati, též sluha neb písař nemá na svěcení jeho hlasu svého ani písma prodávati.“ Z té řeči máš, že jakož biskup jest svatokupec, světí li z peněz, též písař, napisuje li z peněz. Ale die někto[168]na okraji připsán latinský text: „Má písař každému darmo psáti[169]následuje přeškrtnutá litera „o“? Kde vezme potřebu?“ Tu jest lehká odpověd[170]na okraji připsán latinský text, že má biskup potřebu dáti jemu, neb proto nadán jest sbožím, aby maje čím býti živ s sluhami svými potřebnými k řádu duchovnímu, dada[171]původně v textu „dal“, opraveno na „dada“ jim potřebu, cierkvi svaté věrně slúžil, dary duchovní bez peněz rozdávaje. Ale jest tu výmluva, jíž bránie biskupa, řkúc, že se to děje bez jeho vědomie. Druhá, že sluha jeho nenutí k dávaní, ale béře, což mu dobrovolně dadí. A to není hřiech. Jakož [145r]číslo strany rukopisudie sv. Řehoř, že: „Dá li co ten, jenž jest svěcen, bez úmluvy[172]původně zapsáno s iniciálním „v“, to je přeškrtnuto, ani bezděky, ani jsa prošen, ale z milosti za listy neb za plášť, toho vzíti nebráníme. Neb jeho dánie nižádné poškvrny hřiechu nečiní, kteráž z lakomé prosby nepošla jest“. K té výmluvě jest odpověd, že biskup, jest li pilen, aby nižádný sluha nesvatokupčil, tehda bude vymluven. Ale ví li neb maje věděti, i nedbá, a tak nepomstil, jako pomstil sv. Elizeus nad Gezi. To věz že nepotreskce a od sebe nezažene, tehdy jest účasten toho hřiechu. Pak k druhé výmluvě odpovídá skutek sluhy biskupovy. Neb druhdy[173]v pořadí druhá litera „d“ je dopsána nad slovo vymlúvají, druhdy[174]v pořadí druhá litera „d“ je dopsána nad slovo napomínají[175]slovo je jinou rukou opravováno, i základy berú sluhy i písaři. A ty, kteříž nemají neb nechtí dáti, preč zahánějí. Protož velmi dalecí sú od svatého Řehoře odpuštění, jenž jest odpustil. Kdyby kto ani pod úmluvú, ani připuzen, ani sa prošen, za listy neb za plášť, to jest za šle, co dal[176]pod textem jinou rukou připsáno „plášť biskupský nebo šle, v nichž mši slouží“. Ale po hřiechu již bulle neb listové na bi[145v]číslo strany rukopisuskupství