jako Aron.“ A sv. Řehoř die, že: „Jakož ten, jenž od dóstojenství, ano ho hledají, utieká, má připuzen býti, tak ten, který kvapně žádá a nestydatě se plete, bez pochybení má zahnán býti“. Ale když se ty řeči svatých naplní, ano Antikrist střepí, tak že čaká i očekává, aby dal tomu dóstojenství, kterýž více peněz dá. A z druhé strany toho strojí k dóstojenství, který by byl nehodnější, aby po své vuoli lid vedl svú cestú. Ještě die někto: „Papež po smrti biskupa muož držeti, pokad chce, biskupství a zachovati sobě požitky a též i jiné obroky. Proč by pak nemohl hodně vzíti prvních požitkóv od toho, jenž chce býti biskupem neb jiným prelátem? A že to muož učiniti, jest dóvod, že on jest v světě najvyšším pánem. Druhé, že bez úmluvy jedné hodným dává dóstojenství, a tak nesvatokupčí, poněvadž své béře. Třetí proto, že poněvadž papež to ustavil, tehda nemá žádný proti tomu mluviti, jakož jeho heroltové, kněží, praví a jeho práv učedlníci.“

Tu jest brzká odpověd k tomu, kdož die: „Papež po smrti biskupa muož držeti, dokud chce, biskupství a chovati požitky.“ Tu diem, že papež hodně vedlé zákona božího nemuož toho učiniti, aniž má jemu cierkev svatá křesťanská toho trpěti. Neb mohl by tak býti lakomý papež, že což by mřelo biskupuov a jiných kněží, on by zachoval všecky užitky sobě a nechal by lidu bez pastýřóv. A tak sám by nepracoval a jiných by nevydal. Jedné ač by vydal ty, jenž by v své pytle ziskuov hledali, ale ne spasení duší a chvály spasitele Jezukrista. Z toho jest odpověd k prvnímu dóvodu, jenž die: „Papež jest v světě najvyšším pánem, že jako prvé jest řečeno, že jestli spravedlivý, svatý a následovník Kristóv, tehda má hodnost vedlé čtení Kristova. A jsa sluhú věrným všeho křesťanstva, byl pánem světa, tak jako apoštolové světí jsú byli. Ale