a biskupstvie jeho vezmi jiný. Buďte synové jeho sirotci a žena jeho vdovú. Neustaviční přeneseni buďte synové jeho a vyvrženi buďte z příbytkuov svých. Nebuď jemu pomocník, aniž buď, kdo by se slitoval nad sirotky jeho. Buďte synové jeho k zatracení.“ Aj, tak David prorok dává požehnání Jidášovi a jeho synuom, následovníkóm, jenž chudým almužnu Kristovu kradú, lakomství vedú a Pána Ježíše zrazují a prodávají, jako die sv. Bernart. Pak Šimonovi a jeho plemeni dal jest sv. Petr požehnání, když jest požádal moci za penieze, řka k němu: „Peniezi tvoji buďte s tebú na zatracení, že dar boží domněl si se za penieze míti. Není tobě diel ani účastnost v řeči té, neb srdce tvé není pravé před Bohem. Protož pokánie čiň z této zlosti své a pros Boha, zdať snad odpuštěno bude toto myšlení srdce tvého. Neb v žluči hořkosti a v zavázaní zlosti vidím tě, že jsi.“ Tak svatý Petr požehnal jest Šimona a jeho synóv svatokupcóv. Ne tak již náměstkové Petrovi, alebrž kto více peněz poskytne, ten moc spíše k biskupství neb k jinému duchovnímu úřadu vezme. Ne tak sv. Lev papež, jenž die, že svatokupci jedné ducha lživého dávají a berú. A sv. Řehoř, jenž die, že svatokupci kacieři jsú, v nichž kněžství nestojí. A sv. Ambrož, jenž die, že prokleti jsú a od účastnosti těla božieho odlúčeni jsú. A Pascalis papež, jenž die, že svatokupci najvětší kacieři jsú. A Gelasius papež, jenž die, že v Šimonovo zatracenie uvaleni jsú. A Řehoř Nazanzenský die, že v kněžství ostati nemohú. A od Elizea proroka malomocenstvím obliti jsú, od Petra v zatracení položeni jsú. A od Krista z chrámu vyvrženi jsú. Tak položeno jest v knihách práv ustavených. Ale po hřiechu již toho nic neváží, avšak přijde čas jiný, v němž budú vážiti, až své zatracení poznají. A že velmi se to kacieřství rozmnožilo, protož dobře jest oči protříti sprostným, aby poznali svatokupce