komu která nemoc [1v]číslo strany rukopisuškodí

a chtěl by rád živ býti[4]ty nadepsáno,

on jeho chce usdraviti,

žeť musí dušě zbýti.

Rubinus dicit ricmum:cizojazyčný text

[35] Poslúchajte, dobří ľudie,

mnoho vám radosti přibude,

těch novin, jěž vám povědě,

jěž velmi užitečné vědě.

A vy, baby, své šeptánie

[40] puste i vše klevetánie,

v čas ti milčěti neškodí;

poslúchajtež[f]poslúchajtež] Poſluchaẏtes, dobřě vem hodí.

Přišelť[g]Přišelť] Prziſelth je host ovšem slavný,

lékař múdrý, chytrý, dávný,

[45] vám bohdá na vši útěchu.

Nenieť[h]Nenieť] Nenyeth nic podobno k smiechu,

což[i]což] Czos prav’u, věřte mi jistě,

jakžto[j]jakžto] Ẏakſto róžcě na siej tistě.

Ni v Čechách, ni u Moravě,

[50] jakžto[k]jakžto] Ẏakſto učení mistři pravie,

ni v Rakúsiech, ni v Uhřiech,

ni u Bavořiech ani v Rusiech,

ni u Polaniech[l]Polaniech] palanẏech, ni v Korutaniech –

právěť[m]právěť] Prawẏeth vešde jeho jmě světie,

[55] krátcě řkúce, po všem světě,

nikdiež[n]nikdiež] Nykdyes jemu nenie rovně,

kromě žeť pirdí neskrovně.

I jmáť[o]jmáť] gmath také drahé masti,

ježť[p]jěžť] Gẏezth jest přinesl z daleké vlasti,

[60] jimiž[q]jimiž] Gymyſ nemoci všeliké,

rány kakož[r]kakož] kakoſ koli veliké

zacělí bez[s]bez] beſ pomeškánie.

Bóh jeho poraz, ktož[t]ktož] ktoſ jho hanie!

Ktož[u]Ktož] Ktos je boden nebo sěčen[v]sěčen] ſẏeczẏen

[65] neb snad palicěmi měčen,

neb snad jmá li v svém ušě zpáry,

příde li k mému mistři s dary,