a divných ctné odpuštěnie Čechové od ciesaře vzemše a poctivě puštěni jsúce, vesele a zčastně domóv sě vrátili. Takž pak kdy to město zkaženo a převráceno bylo, ustaviv u městech své vládanie do Sicilie o napulském vévodství chtě pojednati z svým vojskem vdvihl sě.
Uhrové sobě krále volili dvorného
Léto Božie tisíc sto šedesát a čtyři Uhrové syna krále uheřského Denty Maličkého za krále sobě zvolili i prosili pomoci Vladislavovy, jenž věrně jim pomoci slíbil. A tak pro věčšieho pokoje přietelstvie mezi sebú chtiec učiniti, druhú dceru královniny synu jeho Svatoplukovi oddali za ženu. A tak veliké dary jemu davše, domóv sě jest vrátil. To když sě tak dálo, řecký ciesař s Štěpánem děťátkem bratrem toho krále nového s velmi silným vojskem vtrhl jest do Uher. Tehdy králova uslyševši to z svým synem králem novým poslala posly králi českému prosíce snažně, aby jejímu synu v také potřěbě pomoci ráčil činiti, nebo bez jeho pomoci králevstvie uheřské nikakž zachováno býti nemóž. To když uslyšal král český, z svým životem slíbil pomoc dáti. Tehdyž ihned byl sněm zemenový u Praze, jimžto král svój úmysl zeví, že točíš na pomoci uheřskému chce trhnúti proti ciesaři králi řeckému. Některým sě to líbilo jakžto věc sličná, některým nelíbilo jako nesličná. Řekli jsú někteří páni: „Neslychána jest ta věc, by král český uheřského krále učiniti a ustaviti měl anebo uheřský českého.“ K tomu král jim odpověděl: „Páni, vězte to, že já krále tam ustaviti nemyslím, ale ustavenému proti nepřátelóm jeho pomoci.“ To když Čechové uslyšiechu, odpovědiechu, že kam král chce, s ním jsú hotovi, třěba-li za moře. Proněžto vzdviže sě vojsko jeho i syna jeho Fridrika vévody moravského do Uher proti řekóm. A když vtržechu tam s obú stranú velmi daleko,
