českých, jako den svatého Václava i svatého Víta i jiných svatých dědicóv, i také na všeckny úročný dni a hody a přěd králem českým když by kázal byl tu probošt, děkan, kněz, mešný, epištolných a jáhen mší slúžiece v té přípravě a v těch koronách, jichžto biskupové užívají štědře a svobodně, k tomu ještě viece dal jest, aby ode všech práv, všech súdcí biskupových i biskupových pražských, kterýchžtokolivěk prázni byli a svobodni. A tak římskému kostelu inhned po něm právy všemi podlehli a podnikli, jakžto i dnešní den všem v Čechách bydlícím známo a svědomo jest, zevně těch všech věcí i těch daróv i těch milostí Alexander papež sedmnádct a se dvěma předóstojnými otci kardinály, patriarchy, arcibiskupy i biskupy, jenžto toho času při papeži biechu, potvrdil jest svým požehnáním a listy svými milostnými, neb na zakládaní toho jistého kostela vyšehradského král Vratislav dvanádceté košóv z základu neb z kruntfesta na svú plecí jest vynesl kamenie a prsty tiem obyčejem jako někdajšěho času ciesař Konstantinus učinil byl. A když ty koše tak vynesl, první záloh kostelní svú rukú vlastní založil jest. A takž kostel vyšehradský tiem podobenstvím i tiem řádem jako kostel svatého Petra v Římě jest udělán. Tak zajisté král Vratislav pýchu bratra svého a jeho nerodstvie biskupa pražského krásným a múdrým úmyslem ukrotil jest. A ten jistý svój vyšehradský, v němžto pohřěb sobě vzvolil, i klenoty kostelními, rozličnými potřěbami i užitky i dědinami nadal jest a jeho slovútně povýšil, probošta vyšehradského kancléřem všě české země učinil jest a v tom dóstojenství jeho povýšil, a tak ihned jako v třětiem miestě s kniežaty české země v králových radách miesto jemu jest zjednal a zpósobil, jakžto i do dnešnieho dne mocně trvá.
{Múdrých příslovie}textový orientátor
Tehdy onoho slovo múdrých lidí sě naplnilo, ješto řiekají: „Neb by tak zlého, by sě neobrátilo někdy v něco dobrého.“ Neb by biskup pýchy byl neukázal, Vratislav snad by sě byl tak neukázal.
