jest o sluhách a náměstcích Božích: To, což vám káží činiti, to čiňte, ale podlé skutkuov jich nečiňte. {Kněží co rozkáží, dosti jest}textový orientátor I dosti jest na tom, což skrze preláty tobě k činění uloženo bude, buď páteře pění, neb mší poslúchání, neb ofěr dávání, neb putovati, chudých krmení, přestati na tom máš. A podlé skutkuov jich nemá činěno býti, ústavně k hodinám a modlitbám vstáváno i svátostmi posluhováno, neb se to lajkuom zapovídá, dotýkání a k tomu skutku přistupování než časy uloženými, aniž by ty svátosti jaké vážnosti a vzácnosti byly, obecným lidem ústavně příslušely. A opět Čtení dí: „Kdo vás slyší, mne slyší.“ I dosti jest na tom každému sprostnému slyšeti, což oni rozkáží, neb jest jim moc dána od Pána Boha Ježíše Krista řkúcího: „Kohož svážete na zemi, svázán bude i na nebi. Jimž jsú dány klíče království nebeského.“ A víc se dí: „Kdo vámi pohrdá, mnú pohrdá.“
K tomu jsem mluvila od počátku řečí svých, že svatí mohú býti rytieřující v světských věcech. {Meč k bránění víry}textový orientátor Neb i sám Kristus řekl: „Kdo má sukni, prodaj a kup sobě meč.“ I tu jest jistě, že meč k žádnému jinému běhu nepřísluší, než k hrůzy a obraně. Však by byl Pán Ježíš o něm zmínky neučinil, by jeho nemělo potřebováno býti a jim sebe bráněno. Neb všecken svět tomu rozumí, by křesťanstvo nemělo obrany meče míti, již by dávno víra zahlazena byla pro takové lidi, by měli v křesťanstvu býti. Jako ty dovodíš ničemu neodpírající a nemstící se. Díš li, že nemá žádné pomsty býti, zle se mýlíš. Ano, Pán Ježíš nad fíkem pomstu udělal, když na něm nenašel pokrmu, nad Jidášem, že se jest oběsil, ješto jej mohl jako všeho vědúcí toho vystříci. Ale pomsty jsú byly od Boha v Starém Zákoně i v Novém, až k smrti i za živa zemí požírání, ješto by každé to Písmo bylo mnoho a dlúho připomínati, ješto je soudce dostatečně ví a zná, proto toho ukrátím a kdež mohu, slov ujímám. Neb mají býti jedni, aby se modlili, druzí, o sluhy Boží pečovali a třetí je bránili. A tak bude celá církev. Neb i z těchto apoštoluov tuto přísedících, ten řád se jest počal, jako Lukáš píše ve Skutcích týž apoštoluov, že byli usazeni k modlitbě a slovu Božímu a jiní k stolu slúžení. Ale ty nemyslíš o slovu ve Čtení psaném, o vrši puštěné v moře, v níž vešly všelijaké ryby všeho tvoru. A tak má býti církev páně, aby do ní přišli všelijací hříšníci. Jakož i na svadbu zvaní jsú byli mnozí a přijíti jsú nechtěli, ješto se znamenávají pohané, kteříž nechtí přijíti víry. I proto vpuštěni jsú chromí, kulhaví, aby se naplnila svadba, totiž pozvaní do církve. Neb slepí, kulhaví, znamenají hříšníky a ti mají připuzení i poznání býti, aby oni církev, totiž kněží, zpovědníci, hřích odpustili a mocí Boží Petrovú a Pavlovú rozhřešili. {Semena rozsívání}textový orientátor Více máš duovod z rozsévače semen, kteréž padají v rozličná místa a každý ti v svuoj užitek přicházejí. Ač padnú u cesty, to se znamenají dítky, ješto skuoro zhynují mrouc. U trní ti, ješto pečliví jsú, jako zákoníci, mniši a jiní, ješto ukrutně životy své trápí. A z toho nemohúc přirozením snésti, musejí tím spíše zemříti. Ale v zemi dobrú jsú ti, totiž kněží, kazatelé a preláti a jiní znamenití lidé, ješto umějí měrou držeti životuov a ti učí a křesťanstvu přivodí hluky veliké, toť to zrno jest, ješto přináší užitek padesátý i stý. Protož taková semena mají seta býti v tu dobrú zemi, aby užitky nesly. Neb Pán by čeho míti nechtěl, jakož ty vedeš, lehce by to stavil a zrušil. Ale že se jemu tak líbí, domníváme se, že tebe neuposlechne, aby pustil stádo Petrovo bez bázni pastýře. {Církev kněžská}textový orientátor David prorok dí: „Stála jest králová na pravici jeho, odína jsúc rúchem pozlaceným.“ To jest ta královna církev kněžská, kteráž mešními a jinými ozdobným rúchem k službám kostelním se odívá a má tak pro poctivost krále a pána jejího odína býti. Ne, řekl David, odína jsúc rúchem z pytluov neb húní, jako ty k tomu míníš. Více týž David praví: „Poddal jsem nepřátely tvé podnož noh tvých.“ Zpravovati je budeš v metle železné a jakožto nádobí hrnčířovo setřeš je.
