[516v]číslo strany rukopisuu vyznání božiem miení setrvati, tenť z ctnosti do ctnosti má vstupovati, aby řečeno bylo ono písmo v žaltáři: „Vstupovánie zpósobil jest v srdci svém.“ A to vstupovánie najviece má křesťan učiniti, pokoru zachovávaje v srdci svém. Neb, jakož z údolé vstupováno bývá na výsost, též skrze ctnost pokory přicházieno bývá na vrch lásky i jiných dobrých skutkóv. Protož die sv. Augustin: „Vkopaj sobě krumfešt pokory, chceš li přijíti na výsost lásky.“ A toť sě znamená ve čtení, že Jozef vstúpil od Nazareta, jenž sě vykládá květ údolní a znamená pokoru, jenž jest okrasa na duši všěch věrných křesťanóv. A protož příkladem blaženého Jozefa a blažené panny Marie máme sě bráti a túž cěstú duchovně jíti máme do své vlasti. Jozef vykládá sě rozmnoženie, Maria hořkost. [517r]číslo strany rukopisuI die svatý Beda: „Město náše a vlast jest ona blahoslavená, do niežto na každý den skrze rozmnoženie ctnosti máme jíti. Ústavně na každý den z Galilee do města judského pospiecháme, když z světského obecenstvie u vyznávanie chvály vstupujem, daj náboženstvie a hořkost srdečného skrúšenie králi a ciesaři věčnému platiece.“ A vedlé výkladu, jakež za ciesařstvie Augusta a za vládařstvie Cyrina bráchu se do města svého, aby se přiznali a daň dali, takež nynie za ciesařstvie Kristova dajmež daň spravedlnosti a podstupmež jho Kristovo, jenž jest lehké, abychom přišli k odpočinutí duší, jenž jest nášě vlast. Die dále: „A staloť se jest,“ totíš božím zřiezením, „když biechu tu,“ totíš v Betlémě, „naplnili sú sě dnové, aby porodila,“ totíš devět měsécóv, „i porodi syna svého prvorozeného.“ Tuto popisuje evangelista porod duostojné Panny Marie, kdežto die: „I porodi syna prvorozeného.“ Ne, by Panna Maria jiné syny po něm rodila, jakož praví Helvidius kacieř, ale že před tiem ižádného neporodila. Protož i v zákoně jednorozenec byl obětován