[512r]číslo strany rukopisuv kázaní: „Poněvadž, dá li Bóh, dnes mší slavnosti třikrát slúžiti budem, mluviti mnoho z řěči svatého čtenie nemóžem, ale nětco krátcě pověděti toho narozenie našeho vykupitele nás nutí. Co jest, když narodil sě Syn boží, svět popsán byl? Jediné to, což zjevně ukazuje sě, že ten zjevil sě v těle, kterýž vyvolené své připsal by k věčnosti. Ale o zatracených jinak die prorok: „Vyhlazeni buďte z knih živých a s spravedlivými napsáni[81]v rukopise je škrtáno nebuďte.“ Kterýž také dobřě v Betlémě narodil sě jest, neb Betlém dóm chlebný vykládá sě. Jistě onť jest, jenž o sobě die: „Jáť sem chléb živý, kterýž sem s nebe sstúpil.“ Protož město, v kterémž sě jest narodil Syn boží, dóm chlebný před tiem nazván jest. Neb jistě budúcie bieše, aby ten tu v pravém těle ukázal sě, kterýž by svatých mysli vnitřním nasycením obživil. Kterýžto ne v domu přátel svých, ale na cěstě narodil sě jest, aby zjevně ukázal, že skrze člověčenstvie, [512v]číslo strany rukopisukteréž přijal jest, jakožto v ciziem narozováše sě. V ciziem pravím, to jest ne vedlé moci, ale vedlé přirozenie. Neb o moci jeho psáno jest: „V své vlastnie přišel jest. V přirození zajisté svém před časy narodil sě jest, v našem přišel za času. Protož kterýž, věčný jsa, časný ukázal sě, cizí jest, kdež jest sstúpil. A skrze proroka die sě: „Každé tělo sěno.“ Učiněn sa člověkem, sěno nášě obrátil jest ve pšenici, jenž o sobě die: „Leč zrno pšeničné padne v zemi a umře, to samo ostane. Pak li umře, veliký užitek přinese.“ Protož narozen sa, položen v jesličkách, aby všěcky věrné jakožto svá hovádka těla svého pšenicí nakrmil, aby od pokrmu vnitřnieho rozomu lačná neostala.“ To sv. Řehoř. Znamenajmež dále, že Kristus, kniežě pokoje a otec budúcieho věku, chtěl sě jest naroditi v času pokojném, aby nám dal věděti, že on, jenž narodil sě jest,