[504r]číslo strany rukopisuv staniech bezpečnosti a v odpočinutí obohaceném.“ A proto, že pán Kristus tak pokoj miluje a tak pilně nám jej porúčie, máme my jej milovati a držěti, najprvé s Bohem. A o tom pokoji mluví Lev papež v jednom kázaní a řka: „Toť jest pravý pokoj, od vóle božie nebýti oddělenu. A v těch věcech, ješto sú samého Boha, kochati sě, kdyžto čitedlnost v nižádné straně neprotiví sě vóli a vóle rozomu.“ Druhé s lidmi máme mieti pokoj. O tom die sv. Augustin v knihách o slově božiem: „Sjednaj sě s protivníkem tvým! Neb nevieš, kdyť sě cěsta skoná, zóstaneť slúha a súdcě. Pak li zachováš protivníku tvému dobrú vóli a s ním sě svolíš, za súdci nalezneš otcě, z ukrutného slúhy nalezneš milostivého anjela tě nesúcieho do lóna Abrahamova a za žalář ráj.“ Opět sv. Augustin v týchž knihách die: „Pokoj jest jasnost mysli, klidnost umu, sprostnost srdcě, [504v]číslo strany rukopisusvazek milovánie, tovaryšstvie lásky. Tenť jest, ješto šibalstva snímá, války skrocuje, hněvy stiskuje, pyšné tlačí, pokorné miluje, rozdvojenie krotí, nepřátely sjednává, všěm jest libý, neumie sě povýšiti, neumie sě nadýmati. Ten pokoj, ktož přijme, drž, ktož ztratí, požívaj, kto opustí, hledaj. Aneb ktož v něm nebude nalezen, od otcě bude vyděděn, od syna vytovaryšen a od Ducha svatého vzdálen. Aniž bude moci k dědictví božiemu přijíti, ktož poručenstvie pokoje nerodil zachovati.“ Pak dále die: „Potom vece Tomášovi: ‚Vnes prst svój sěm.‘ “ Tuto slušie věděti, že svatý Tomáš řekl byl, že „neuvěřím, leč dotknu sě a uzřím“. Protož pán Kristus chtěl jeho na tú dvú smyslú, to jest vidění a dotčení, ujistiti o svém vzkřiešení. A počal od jistějšieho smysla, to jest od dotčenie. A potom od méně jistého, to jest od viděnie. A protož řekl k Tomášovi: „Vnes prst svój sěm.“ Tuť neslušie rozoměti, byť rány anebo dúpata zóstala v rukú