nebudú obráněni od něho. Běda těm, ješto sú ztratili trpelivost a kteříž opustili sú cěsty pravé. Co učinie, když počne spatrovati Hospodin? Kteříž sě bojie Pána, nebudú nevěřiti slovu jeho, a kteříž milují jeho, zachovají cěstu jeho. Kteříž sě bojie jeho, to jest Boha, vztazují sě, které dobře libé sú jemu. A kteříž milují jeho, naplněni budú zákona jeho. Kteříž bojie sě Pána, připravie srdce svá a v obezřění jeho posvětie duší svých. Kteříž bojie sě Boha, střehú přikázaní jeho a trpelivost mieti budú až do vzezřěnie jeho, řkúce: Nebudeme li pokánie činiti, upadneme v rucě Páně, a ne v rucě lidské.“ Třetí, pochybující u vieřě, to jest nedoufajíce, by Bóh byl všemohúcí. A protož v svých potřebách utiekají sě radějše k ďáblóm skrze čáry a k lidem nežli ku Pánu Bohu. A tak mnohým kúzlóm a čáróm věřie. A toť jest Pán Bóh pilně zapověděl, Deutronomiocizojazyčný text, 17. kapitola, kdež die takto: „Vystřéhaj sě, aby nenásledoval ohavností pohanských, aby nebyl nalezen v tobě, ješto by obnášěl syna anebo dceru vodě skrze oheň. Anebo kterýž by čarodějníkóv tázal a zachovával sny anebo štěbet ptačí, aby nebyl kúzedlník ani zaklinač, ani od věšcóv rady bral, ani hadačóv, aby tázal co od mrtvých pravdy. Neb ty všecky věci mrzie Hospodina.“ A Leviticicizojazyčný text, 20. kapitola: „Dušě, kteráž sě přichýlí k kúzedlníkóm a čarodějníkóm a sesmilní s nimi, postavím obličěj mój proti ní a zabiem ji z prostřědku lidu mého.“ A na skonání té kapitoly die: „Muž anebo žena, v nichžto věštěbný anebo hadačný duch bude, smrtí zemřete, kamením obřícějí je, krev jich bude na ně.“ Sv. Augustin die: „Ktožkolivěk těm čaróm věří anebo je činí, tratí křtu svátost na sobě a inhed svatokrádec a pohan bývá učiněn. A leč veliké almužny a tvrdé a dlúhé pokánie předejde, na věky zahyne.“ Neb die apoštol, k Židóm, 11. kapitola: „Bez viery nelzě sě líbiti Bohu.“ A toť