Neb toho sě lidé viece bojie, což vidie zlého, že má vždy na ně připadnúti, a nevědie, kdy, ani kde, ani kterak, nežli toho, což vědie. Neb die sv. Řehoř, že zástřělové předvědění méně urážějí. Pak die dále: „A rozdělíť jeho,“ to jest skrze smrt rozdělí duši od těla. „A částku neb diel jeho položí s pokrytci.“ Ta řěč má dvój rozom. Jeden jest, že diel jeho, to jest duši jeho, jenž jest diel jeho, „položí s pokrytci“, to jest s zatracenými u věčném zatracení. A to sě stane. A inhed po smrti. Druhý smysl jest, že diel jeho, to jest muk, „položí s pokrytci“. Neb bude trpěti s pokrytci, to jest s zatracenci muky pekelné, o nichž psáno jest: „Oheň, krúpa, snieh, síra, duch vln morských diel muk jich.“ O tom také jest psáno, Job 24: „Zlořečený diel jeho v zemi, z horka přélišného pójde do vod ledových.“ Pak die dále: „Tuť bude pláč a škřehot zubóv.“ Pláč pro bolest nevýmluvnú a škřehot zubóv pro zimu přielišnú. Aneb pláč pro žalost, škřehot zubóv pro náramnú bolest. Neb obé bude na zatracených po súdném dni, kdyžto tělo s duší bude sjednáno a poslán bude cělý člověk i s týmiž údy do horúcieho pekla. Protož potřěbie sě za to Bohu modliti, aby nám dal tak býti bedlivu nad našimi smysly, abychom jim dávali pokrm v čas svój, to jest abychom je všěcky obrátili k službě jeho, a tak došli věčného blahoslavenstvie etc.
O svatém Tomáši kázanie apoštolu
Čtenie Jan, 20. kapitola
Tomáš, jeden ze dvanásti, jenž slove Didymus, nebieše s nimi etc.
Toto čtenie píše sv. Jan, 20. kapitola. V němžto popisuje najprvé svatého Tomášě pochybovánie a nedověřenie o vzkřiešení pána našeho Jezukrista. Druhé, milostivé pána Krista naučenie, kteréžto dal svatému Tomášovi, aby uvěřil právě o jeho vzkřiešení. Třetie, veliká naděje všěm nám dána bývá od pána Krista, ješto sme očitě neviděli pána Krista na tomto světě chodiece ani slýchali kážiece,
