[36]číslo strany rukopisudruhdy bývá neduh, jenž zarozuje vši, a druhdy jdú z kuože jako pot. A protož, kdež jest mnoho vší, tak že jedny budú sebrány a druhé ihned se zarodie, k tomuť prospievají[bj]prospievají] proſpiewaly vyčištěnie vnitřnie, a ta jsú velmi potřebná. Ktož jich mnoho má, platen jest succus scaphilioncizojazyčný text, totiž mrkev lesná s rtutem, když tiem hlavy pomaže, zemrú vši. K témužť rtut smiešen s sádlem starým slaným spomáhá.
Kapitola XVI. O neduziech hlavy, krticiech a lupiacizojazyčný text, totiž vlčku.
Na vrchu hlavy zarozuje[bk]zarozuje] zarozugi se podobný neduh k krticiem nebo lupiacizojazyčný text. Slušie věděti, že jiný neduh jest, ješto slóve glanscizojazyčný text, jiný scrophulecizojazyčný text a jiný lupia. Scrophulacizojazyčný text jest tvrdý, glanscizojazyčný text měkký, lupiacizojazyčný text najměkčejší, jichžto jeden jest tvrdý, druhý jest měkký; jeden sebú dá hnúti, druhý jest nepohnutý. Nepohnutý má pramen svuoj od lbi nebo od mázdřic mozkových, a protož ktož takového chce právě uléčiti, tenť má leb, s nímž spojen jest, strúhati aneb zvrtati; ale ten […]text doplněný editorem[6]chybějící text hlavy, skrze řezánie bývá ulé[37]číslo strany rukopisučen takto: učiň rozřezánie nad miestem břitvú, a tú rozřezaninú, což koli vnitř jest, kléšťkami buď vytrženo, a zuostane li co, buď leptavým lékem spuzeno. Pakli by se železa bál, samými leptavými léky léčen má býti, jakož níže o krticiech bude.
Kapitola XVII. O náhlém zbláznění, manicizojazyčný text a zlé mysli.
Druhdy někteří náhle se zbláznie, také jako blázni scestně mluvie. Tuto praví mistr Vilhelm[bl]Vilhelm] Wilhlm o jednom plemeni neb obyčeji zblázněnie nebo pominutie, kteréžto brzo připadne, a brzo pomine, den druhý nebo třetí nebo čtvrtý neb pátý. A když pomine, tehdy ničehož nepamatují[bm]nepamatují] nepamatuge, co by mluvili aneb činili. A někteří z těch zpievají, někteří se smějí, tancují, křičie, lidí tepú a lúčejí jako praví blázni. Druzí mlčie, druzí se modlé a pláčí na hřiechy, a pravie, že sú viděli svaté a od nich přijímali přikázanie, aby rúcho ztrhali, knihy sápali, aby se postili neb lecos jiného činili, s nimiž jsú se dřieve obierali. Těm leč
