[42]číslo strany rukopisuže při ráně na tváři k tomu prachu slušie málo skořice, nebo činí tenké šrámy.

Kapitola třimezcétmá[bw]třimezcétmá] trzimezczeſtma. O ráně na tváři šípem.

Když[bx]Když] Dyz by šípem kto raněn byl v tváři – v této kapitole naučen jest každý lékař ranný docela o každé ráně, kteráž se stává od šípa nebo střely na kterémž li údu těla bez raněnie žíly nebo myšky, nebo ty[by]ty] te rány mají býti připalovány; a protož vedlé naučenie této kapitoly muožme naučeni býti o jiných ranách, jest li co při nich, což tuto jest pověděno – nebo podlé chřípí, nebo vedlé oka, nebo čelisti, nebo na jiném miestě, tak že by železo v těsné miesto vešlo, z něhož pracovitě muož býti vytrženo, však lékař podlé opatrnosti své má usilovati, aby je vytáhl; ale dřieve, nežli se o to pokusí, má se rozmysliti, a jest li ještě střěliště v žěleze, a nenie jistoty, pevně li vězí, protož před dvanásti hodinami, ažť dosti namokne krve, nemá býti vytahován, než potom. Tážť ovšem slova praví mistr Rasis; [43]číslo strany rukopisua že on též byl pověděl, nebylo jest třeba mistru Vilhelmovi, aby je zamlčal; a že sem je já od něho slyšal, protož sem je i tuto popsal. A také slušie věděti, že tuto opatrně mluví mistr Vilhelm, aby hned nebyl ven vytrhován; bylo li by střěliště samo vytrženo, a železo by tam zuostalo, a to by bylo zlé. A protož die, aby počakáno bylo, že by se namočilo krví a tady nadulo, a tiem pevnějie v žělezu vězelo, a tak snáze by i s železem bylo vytaženo. Pakli by železo nemělo střěliště v sobě, má tázán býti raněný, kterak stálo jest střěliště v ta doby, když jest byl zastřělen, aby as poně tak cesta toho vnitř železa mohla býti poznána, jižto znajíce, móž li býti vytrženo, buď vytrženo; pakli by bez škody nemohlo býti vytrženo, proto že by mezi žilami a cievami vězel, lépe jest tam jej ostaviti, nežli vytrhnúti, neb jsú mnozí tací s železem dlúho živi byli. Lék tento: když železo jest vyňato, včiň