Kapitola X. O raciech a střielech na holeni.
Přivrže li se rak neb střiel na holeně, neslušie tu ani řezánie ani připalevánie požívati, než toliko leptavých lékóv, a to se móž dieti skrze přikládanie soli sprostné. A na to přikládaj flastr z múky pšeničné, a tuk vyžďatý z opichu a strdi, ať by shnilo maso porušené, aby snadně mohlo býti sňato, a potom miesto zacel.
Kapitola XI. O křeči a vycezení mnohé krve.
Připadne li křeč k ráně pro přielišné tečenie krve, nemóž býti uléčen, jestliže nenie toliko v jednom údu, ale v mnohých. Pakli v jednom údu bude, ne proto vždy smrtedlný jest.
Kapitola XII. O křeči z naplněnie.
Pakli připadne křeček z naplněnie, tak že bude ubodena žilna nebo myška: vstúpí liť k kořenu nebo k kmenu[jh]kmenu] kniemu žilin, tak že hrdlo spředu nebo s zadu skrčí, smrtedlný jest. Pakli jest nevstúpil k kořenu žilen, a bude na jiném údu, tehdy nemocný má požívati vody, v niežto šalvije a lavenduli a cukru [188]číslo strany rukopisu[…]text doplněný editorem[30]zjevně chybí text Pakli nemá, k tomu přidaj bobrového stroje, sana munde, liliofagicizojazyčný text a zvař u víně a v oleji, aneb jiný nápoj z bobkóv, rúty, skořice, víno a olej. Mast také k témuž jest mistr Rasis učinil, a mistr Vilhelm ji chválil velmi, a spomáhá křeči.
Kapitola XIII. O nádoru na noze, ješto slóve malum mortuumcizojazyčný text latině a česky jablko mrtvé.
Jablko mrtvé, když se zarodí na noze, nesnadněť móž býti uléčeno; avšak bývá uléčeno, když bude pilnost hodná přičiněna. Protož toho neduhu tento lék má býti: najprvé daj tomu nemocnému všech mokrostí tělesných počištěnie, a potom opiky, a pak púštěj jemu krev z žíly jatrné, a potom pař jeho u vanně bylinami horkými a vysušivými, a pak maž miesto litargyrem, octem a olejem, aneb učiň mast z tuku vyžďatého z kořene zlatohlavého, posědového, a z listie celidonie, s litargyrem, octem a olejem. Pakli i tiem nespomóžeš, tehdy zmaž všecku nohu pod kolenem mastí
