nebo trpie od větru, sněhu, od studena i od horka, od prachu i od dýmu. Také ty řasy vlasuov, jenž jsú očima dány na obranu, často bývají na škodu i na zkaženie, kdyžto velmi přerostú anebo se do očí obrátie: nebo náramně bodú a lepcí oči, a nebude li jim spomoženo, oslepíť. Toho nedostatku oprava příslušie na lékaře ranného, a toť jest, jemuž nás učí mistr Vilhelm v této kapitole. Protož slzíta oči a červenáta, a potom upadají v rozličné neduhy. Hned když z obyčeje počnú vlasové řás bósti oči, má jim býti spomoženo, nebo jakož se na počátku těmi náčinky pokazie oči, potom jakžkoli vada těch vlasóv bude opravena, však úrazu minulého škoda při nich zuostane, tak že druhdy nikdy dobří nebudú, totiž maculam, telam et pannumcizojazyčný text. A toho tento lék jest: buď uřězáno viečce nožíky od jednoho kútka do druhého, což jest zbytečného, a po tom ustřižení buď viečce ušito. A na to ušitie buď prach kladen červený, a na ten rúška má býti položena, v bielek vaječný omočená, a tak má ostati bez pohnutie do dne třetieho; pak niti stehóv mají býti přěřězovány, a niti pistareoliscizojazyčný text totiž proštěpci vybrány, a opět prach červený na to pokládán, a tak nechaj až do plného scelenie. Aneb jinak: vezmi rozdělené a nahnuté, jakož jest viečce oka, aby tak s jedné strany spolu se držalo a s druhé bylo rozděleno jako proštěp, a tiem proštěpem buď zachopeno toliko toho viečce, co se zdá, aby jich bylo uřezáno. Já sem viděl, ano mistr Vilhelm ujímá viečcí břitvú jednoho žáka našeho, a mnoho se o to trudil: najprvé uřezal a potom sšil a učinil šitie napořád, a na to šitie položil červený prach; a že sme viděli, že byl v tom velmi ustal, prosili sme, aby druhého oka nechal do třetieho dne, až by niti vybral. A tu pravil ten žáček, že jeho viece bolelo, když niti vybieral, nežli