lék jest mistra Ipokrasa, kterýž miení neduhu tohoto příčinu skrze opatrné a rozličné věci vyprázniti, skrze otevřenie žíly na čele, a toť jest lék velmi slavný. U podiumcizojazyčný text svaté Mařie viděl sem jednu ženu velmi starú jednoho koželuha, kterážto měla bolest velmi velikú v záhlaví a s velikú zimú, to sem jie kázal položiti na miesto bolestné: zetřieti sémě horčičné a to přivázati, a minula ji zima i bolest spolu. Žíla, jenž jest kolkem na čele, buď otevřena púšťadlem a z nie buď krev vypuštěna podlé síly toho nemocného, než v ta doby má hrdlo zataženo býti ubruscem.
Kapitola dvamezcétmá. O ráně od meče na tváři.
Bude li rána učiněna na tváři mečem, totiž na líci, na nosu, na rtu neb na jiné straně ušlechtilé těla, na šití rány na tváři nemají v steziech dlúho niti ostaveny býti, aby jich stopy po uléčení rány nebyly zuostaveny na miestě. Také kraji rány dřieve přikládanie prachu červeného a rúchy omočené v bielku vaječném ihned posuty mají býti, pokladeny ostruhú rúšnú, aby, když by byla potřeba, ta rúcha mohla bez úrazu býti sňata. [V ráně,]text doplněný editorem kteráž má býti šita, kraj k kraji buď přiložen, a buď šitie nehluboké, než toliko buď svrchek kuožě zachycen, a buď šito, jakož móž býti najslušnějie, tak však, aby kuože se držeti mohla nití. A to se má dieti tenkú jehličkú a nití hedvábnú, každý steh sám svieže, s sdálením stehóv, jakož se bude zdáti mistru. Též když by nos s pyskem byl raněn, tehdy srovnávaje diel k dielu, jakož pověděno jest, buď šitie. A potom, bude li třeba, učiň jemu podporu jako ohlav, aby se šitie nemohlo nikam pohnúti. A bude li moci hnój vyčištěn býti skrze chřípi, nebudeť třeba na šití zuostaviti ižádného otevřenie, jímž by vkládán byl [knot]text doplněný editorem k vyčištění hnoje. Při tomto slušie věděti, že hned po šití rány má přiložen býti prach červený, jakožto i na jiné rány, jakžkoli tu to mistr nepraví; nebo nenie třeba v každé kapitole všecky věci opětovati. A také slušie věděti,