přiklopené, kteréhožto dno má dieru provrtanú, skrze nižto ten dušný dým ten v usta i v chřípi má přijímati, a když voda barvu změní, tehdy přisypuj po malitku prach vápna nehašeného dobře prosátý, a daj poznenáhlu vřieti, ažť počne hustnúti. A toť jest, že dobře jest, když péro husie nebo slepičie z křídla vstrčíš v to, a jest li, že se na dně osmýčí, tehdy jest dobře. A slušie znamenati, že toho psilotrumcizojazyčný text nemá býti děláno, než když tehdy jeho chceš požívati; aniž jím máš silně miesta mazati, nebť by kuoži spudilo, než znenáhly buď přikládán. A po malej chvíli máš pokusiti vlasuov snímati, a puojdú liť snadně, sejmi všecky, smyje ten lék teplú vodú, s nížto všichni vlasové splynú. A potom učiň jemu koblúček nebo čepičku takovú: vezmi smólu a rozpusť, a v ni uvrz prach kadidla a masticiscizojazyčný text a přiměš málo strdi syrové a učiň flastr na pevné kuoži a vlož jemu teple na hlavu, neb jakž by velmi horký byl, ožhlo by a zmozolela by plt, že by potom nemohly ruosti vlasy. A té čepičky nesnímaj za devět nebo za jedenást dní. Potom k té kuoži čepičné [přidělaj]text doplněný editorem dva silna řemeny, za něž buď pověšen ten prašivý u trámu nízce, aby vypadl z té čepičky na zemi, a čepička povisne u trámu a všichni vlasové se z kořen vytrhnú. A tak po vytržení vlasóv nehodných pracovati slušie k narození vlasuov hodných: {Lék hlavě prašivé}marginální přípisek mladší rukou Vezmi lajno kravie a staré podešvy, – viz, kterak mistr Vilhelm skrze lajno kravie a staré podešvy naučil nás dobývati střiebra i zlata, a druhdy viece prospievají ty sprostné věci nežli slovútní lékaři skrze balsan, kafr a dřěvo balšámové, – a spal je v hrnci novém a ten popel směš s strdí surovú, ať bude jako mast, a tú maž hlavu. Pakli by hlava nebyla učištěna, než talov neb mok z nie šel, tehdy přikládaj trus holubí s solí a s málem octa svaleného, neb to velmi vysušuje.
Kapitola XV. O hlavě všivé.
Proti všem. Vši zarozují se ze zbytných mokrostí těla, a