stavujeť a tvrdí břicho. Pak pás, jímž ten nemocný ústavně se opasovati má, má býti řemen široký. A ten má tak býti připásán, aby všecko břicho pozdviženo bylo zhuoru. A to opásanie jest pohodlné každému, a zvláště po hojném jedení; nebo nedá třevóm doluov sstúpiti a nižších úduov obtěžovati, na těch, ješto pracují po jedení.
Kapitola XVII. O kýle z vady ledvin pošlé.
Stává se kýla druhdy od vlhkostí velikých, od ledvin a od těla pošlých. Toto plémě kýly jestiť podobno vodnému teleti. Nebo jakožto vodné tele, též i tato z hojnosti vlhkostí se stává, neb nadmú nároky. A toho jest znamenie měkkost toho nadutie. A té kýly tento jest lék: rozřěž břitvú kuoži nad nároky málo nebo púšťadlem, a propusť vodu, najprvé ať jie málo vyjde, a pak stav ji proštěpkem nebo knotem; pak druhý den otejmi aneb vyňmi knot, a opět vypusť nemnoho a stav. A tak na všaký den vypustiž, ažť i všecka vyjde a nadutie zpleskne, a pak vyňmi knot a zacel dieru.
Kapitola XVIII. O masitosti zbytné, ješto zroste při nárociech.
Stává se také kýla od masitosti zbytné, narozené při nárociech. Pro to plémě kýly, jakož pravil mistr Vilhelm, jeden rytieř mněl, by měl viece než dva nároky, a o tom byla obecně pověst, že by měl býti nad jiné smilný; a protož když se zaň vdala urozená žena a bohatá, a poznala jeho nestatečnost, počala divně láti třetiemu nároku. Proto tuto kratochvilně rozpráviem, nebo mistr Vilhelm nikoli by toho miesta nepominul, leč by tuto rozprávku svým žákóm pověďal, k duovodu svého léčenie. Pak lék toho nedostatku jestiť takový: rozřež miešek nárokový a sejmi to maso s nároku, a to rozřezánie scel; pakli by opět obrostl, vyřež ten nárok, a zmař jej jako nehodný.
