utišena bude a miesto učištěno, a potáhne se k celení. A tento jest lék jeho: otruby pšeničné zvař u vodě a proceď, a do té procezeniny vlož málo oleje a shřej, a v to včiň nádobu a dlúho drž, a často to opakuj, toť čistí a tiší bolest, všie věcí cele. Pakli by se dlilo zacelenie, tehdy móž přikládán býti prach litargiricizojazyčný text nebo olova spáleného, nebo prach červený.

Kapitola XXV. O masu zbytném pod kožkú v nádobě ženské nebo mužské.

Pod kožkú nádoby mužské nebo ženské, podlé próduchu vodného, druhdy zroste maso zbytné, kteréžto svrchu se šéří, ale dole jako nitkú se drží. To takto snímáme: to tenké, na němž se to zbytné maso drží, obviežeme tuze nití hedbávnú, najprvé tuze, potom túžeji, a tak vždy túžeji, ažť i spadne. Mně se přihodilo, že jedné ženě ten próduch takovým masem byl zarostl, že nemohla vody snadně pustiti, než se po všem lóně musila zmočiti. A já sem kázal jejie dievce, aby jie to maso tak, jakož mistr učí, podvázala, a tak to maso i s nití odpadlo, a obé mi přinešeno; a ta žena ovšem uzdravena. A týž lék činíme bradaviciem a masu, kteréžto druhdy vyroste z kútu oka podlé nosa. Pakli by kto chtěl, aby spieše to spadlo, ale obvěž lýčkem břečtanku menšieho; nebo to lýko jest leptavé.

Kapitola XXVI. O veškách v hrmě.

Zarozují se druhdy vešky v hrmě, kteréž nesnadně mohú býti vypleněny, nebo velmi pevně v kuoži velnú. Než takto jich snadně odbýváme: když se to miesto zahřeje, tehdy přilož psilotrumcizojazyčný text, totiž mazadlo leptavé, ješto i srsti i vlasy spudí. A když se srsti spudie, tehdy to miesto tři rúchú vlasinnú, jiežto požívají zlatníci, když střébro vytierají.

Kapitola XXVII. O píštěle blíž od zadku nebo o střielu.

Pro nežit v zadku zarozený přimietá se druhdy střiel, a jestiť to neduh člověku velmi tesklivý, i lékaři. A protož má požádati dobré mzdy, aby dobrá odplata