nečitedlnost noh, a jiné všecko čiň, jakož jest praveno o ráně na myšce pažné. Pakli by po připálení vstúpila bolest do nohy, tehdy přilož flastr z otrub a semene lněného, ztlučených; toť krotí bolest velmi.

Kapitola XII. O ranění mozku chřbetnice, jenž slóve mícha.

Stržeň chřbetnice, v němžto jest mozk, slóve mícha, a jestiť z plemene i podstaty mozku hlavnieho, nebo má své dvě mázdřice, jakožto i mozk, totiž svrchní, ješto slóve latině dura matercizojazyčný text, a česky tvrdá mátě, a dolejšie neb vnitřní, ješto slóve latině pia matercizojazyčný text, a česky milostivá mátě. A protož bude li raněna chřbetnice bez toho mozku neb té míchy, nenie rána smrtedlná. Pakli ta mícha bude raněna, ta rána, jakožto i mozku hlavnieho, jest smrtedlná.

Kapitola XIII. O ranění a otoku ledvin.

Bude li rána na ledvinách mečem nebo takovú věcí, pro vlhkost jich nemóž se sceleti. Pakli vnitř bude otok od kamene neb vlhkosti ostré, tehdy dávaj jemu v pití mumiam, sanguinis draconiscizojazyčný text, svalník a takové.

Kapitola XIIII. Ktož s vysoka spadne.

Stává se, že upadne člověk z vysoka na chřbet neb na bok, tehdy hned, ač nenie jiné přiekazy, púštěj jemu krev s druhé strany neuražené, podlé síly nemocného. A pak aby ukrotil bolest i otoku rozpuštěnie, maž tu stranu uraženú mastí, ješto slóve dyalteacizojazyčný text, olejem bobkovým, aneb směsicí z těch; neb móž býti z sádla liščieho nebo dchořového. Těch mastí požívají lidé lesní a na púšti bydléce, kdežto jiných mastí nenie. Na počátku nemá býti ani lázně, ani pařenie, dokudž vlhkosti v hromadu běžie. Neb pařením neb lázní větčie se, nežli skrze mazánie, a všecko tělo silnějie sě promění; než naposledy, bude li třeba, ať požívá pařenie i lázni.

Kapitola XV. O roztržení mázdry břišné nebo teřichové.

U té mázdry teřichové, protože jest pevná, nečasto a nesnadno přihodí se porušenie; pakli se přihodí a jest veliké, tehdy má