pomsty nebeř z hřiechuov mých ani vzpomínaj hřiechuov mých aneb rodičuov mých, Tob3,4 nebo neposlúchali jsme přikázanie tvých a dáni jsme v rozebránie a vazbu a smrt a v pověst a v hanění všem národóm, v kterýchž rozptýlel jsi nás. Tob3,5 A nynie, Pane, velicí súdové tvoji, nebo nečinili jsme podlé přikázanie tvých a nechodili jsme čistě před tebú. Tob3,6 A nynie, Pane, podlé vuole tvé učiň se mnú milosrdenstvie a přikaž v pokoji vzatu býti duchu mému, neboť prospievá mně umřieti viece nežli živu býti. Tob3,7 A tak téhož dne přihodilo se jest, že Sára, dcera Raguelova v Rages, městě Médských, i ona slyšela by hanění od jedné z dievek otce svého, Tob3,8 nebo dána bieše sedmi mužóm a ďábelstvie jménem Azmodeus zbijieše je inhed, když vešli běchu k ní. Tob3,9 Protož když pro vinu jejie káráše děvečku, odpověděla jest jí řkúci: Viece z tebe nevizme syna neb dcery na zemi, vražedlnice mužuov tvých. Tob3,10 Zdali i mě zabiti ty chceš, jakož také zabila jsi sedm mužuov? K tomuto hlasu šla jest do svrchnie ložnice domu svého a tři dni a tři noci nejedla jest ani pila jest. Tob3,11 Ale v modlitbě trvajíci se slzami prosíše Boha, aby od toho haněnie vysvobodil ji. Tob3,12 Stalo se jest pak třetieho dne, když doplnila by modlitbu, dobrořečéci Pána Tob3,13 řekla jest: Dobrořečené jest jméno tvé, Bože otcóv našich, jenž když hněviv byl by, milosrdenstvie činíš a v času trápenie {zamúcenie}meziřádkový přípisek mladší rukou hřiechy odpúštieš těm, kteříž vzývají tě. Tob3,14 K tobě, Pane, tvář mú obraciem, k tobě oči moji vzdvihám. Tob3,15 Prosím, Pane, aby z svazku haněnie tohoto rozvázal mě, anebo zajisté z svrch země vyňmi mě. Tob3,16 Ty vieš, Pane, že nikda nepožádala jsem muže a čistú zachovala jsem duši mú ode všie žádosti. Tob3,17 Nebo nikda jhrajícím nepřimiesila jsem mne, ani s těmi, kteříž v lehkosti chodie, účastnu mě vídala jsem. Tob3,18 Muže pak s bázní tvú ne s chlipností mú povolila sem přijieti. Tob3,19 Aneb {já}marginální přípisek soudobou rukou nehodna byla jsem jich aneb oni mne snad nebyli jsú hodni. Nebo snad mužovi jinému zachoval jsi mě, Tob3,20 neboť nenie v lidské moci rada tvá. Tob3,21 Toto pak zajisté jmá každý, kterýž ctí tě, že život jeho, když ve vzkúšení byl by, korunován bude. Ač pak v trápenie byl by, vysvobozen bude. A ač v tresktání byl by, k milosrdenstvie tvému přijíti slušeti bude, Tob3,22 nebo nekocháš se v zatraceních našich. Nebo po búři