nedomní[H4r]číslo strany rukopisuvej se, aby měl skrze přijimání svátosti oltářní odpuštění hříchův smrtedlných dosahovati. Kdyby se hříchové smrtedlní skrze přijimání měli odpouštěti, tak by tehdy zbytečně po své poslední večeři vydané Pán Kristus trpěl, dosti by nám k shlazení hříchuov přijimání bylo. Také nebylo by potřebí se nám křtiti ani co jiného činiti než toliko přijímati tu svátost. A mohl by tak každý cizoložník, vražedlník, lichevník anebo jakýžkoli hříšník přistupovati. Odstup to od nás. Však svatý Pavel praví: Kdo jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.

1 Kor. 11[146]1 C 11,29

Protož, člověče, nedoufejž žádný v svou hodnost, nezdej se sobě lepší býti nad onoho setníka, kteréhož sám Pán Kristus schválil, pravíc: Že nenašel tak veliké víry v lidu izraelském jako při něm.

Mat. 8[147]Mt 8,10

A on proto řekl: Pane, nejsem hoden, aby vešel pod střechu mou. Aniž zdej se lepší býti nežli svatý Petr, kterýž k Pánu Kristu řekl s bázní: Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem já člověk hříšný. Skusiš se tehdy sám, a ne tak lehce a nevážně k přijímání těla a krve Páně přistupuj. Vezmi sobě aspoň k výstraze onoho (tak řečeného) Ozu[148]Tj. Uzu, kterýž, když se archy Páně neslušně dotekl, hned jest náhlou smrtí umřel. A tu jest toliko figúra byla, ale zde jest pravda. Tam v arše byla jest manna; ale tuto jest v svátosti oltářní chléb živý Pán Kristus v těle a krvi své předrahé.

2 Král. 6[149]2 Rg 6,6–7

Zase vezmi sobě k potěšení a k příkladu Davida, kterýž ačkoli těžce zhřešil, ale když se před Ná[H4v]číslo strany rukopisutanem,