[236r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceMt25,11 A naposledy přijidechu i druhé panny řkúce: Pane, pane, otevři nám! Mt25,12 A on odpověděv, vece: Věrně pravi vám, neznám vás. Mt25,13 Protož bděte, neb neviete dne ani hodiny.“

Mt25,14 „Neb jakož člověk daleko jda, zavolal sluh svých a dal jim zbožie své. Mt25,15 A jednomu dal pět hřiven a jinému dvě a jinému jednu, ale každému vedlé vlastnie moci, i bra sě ihned. Mt25,16 I otjide ten, jenž pět hřiven vzal, i těžal jest jimi i získal jest jiných pět. Mt25,17 Též i ten, jenž dvě byl vzal, získal jest jinie dvě. Mt25,18 Ale ten, jenž jednu vzal bieše, odšed[289]odšed] odſied rkp. pokopal v zemi, skryl penieze pána svého. Mt25,19 A ne po mnohém času přišel pán služebníkóv těch i položi počet s nimi. Mt25,20 A přistúpiv ten, jenž pět hřiven vzal bieše, podal jest jiných pět hřiven řka: Pane, pět hřiven dal si mi, aj, jiných pět nadto[290]nadto] nato rkp. získal sem. Mt25,21 Vece jemu pán jeho: Mihoděk, sluho dobrý a věrný, žes na malé věci byl věrný, nad mnohými tě ustavím; vejdi v radost pána svého. Mt25,22 I přistúpi i ten, ješto dvě hřivně bieše vzal[291]vzal] -z- nadepsáno jinou rukou a řekl: Pane, dvě hřivně dal si mi a[292]a] ecce lat. jinie dvě nadto získal sem. Mt25,23 Vece jemu pán jeho: Mihoděk, sluho věrný a dobrý, že si ne nad mnohými věcmi byl věrný, nad mnohé tě ustanovím; vejdi v radost pána svého. Mt25,24 A přistúpiv i ten, ješto jednu hřivnu byl vzal, řekl jest: Pane, viem, žes člověk tvrdý, žneš, kde si nesál, a zbieráš, kde si nerozmietal. Mt25,25 A boje se, šel sem a skryl sem hřivnu tvú v zemi: aj, máš, co tvé jest. Mt25,26 A odpověděv pán jeho, vece jemu: Sluho zlý a léní, věděl si, že žnu, kdež neseji, a zbierám, kde sem nerosýpal. Mt25,27 Protož [b]označení sloupceměl si ty penieze mé položiti peniezeměncóm, a já přijda, byl bych vzal[293]vzal] wal rkp. zajisté, což mého jest, s lichvami. Mt25,28 Protož vezměte[294]vezměte] wiezmiete rkp. od něho hřivnu a dajte tomu, ješto má desět hřiven. Mt25,29 Neb každému tomu, ješto má, dáno bude i bude hojnost mieti, ale tomu, ješto nemá, i to, což sě zdá, by měl, bude odjato od něho. Mt25,30 A neužitečného sluhu uvrzte v temnosti zevnitřnie, tu bude pláč a skřípěnie zubóv.“

Mt25,31 „A když přijde syn člověka v velebnosti své a všickni anjelé jeho[295]jeho] + eius var. s ním, tehdy sedne na stolici velebnosti své. Mt25,32 A zberú sě před něho všickni národové i rozlúčí je ruozno, jako rozlučuje pastýř ovce od kozlóv. Mt25,33 A postaví zajisté ovce na pravici své, ale kozly na levici. Mt25,34 Tehdy die král těm, kteříž na pravici jeho budú: Poďte, požehnaní otce mého, vládněte připraveným vám královstvím od ustavenie světa. Mt25,35 Neb byl sem lačen a dali ste mi jiesti, žieznil sem a dali ste mi píti, hostem sem byl a přijali ste mě. Mt25,36 Náh sem byl[296]sem byl] navíc oproti lat., + eram var. a přioděli ste mě, [nemocen a navštievili ste mě]text doplněný editorem[297]nemocen a navštievili ste mě] infirmus, et visitastis me lat. v žaláři sem byl a přišli ste ke mně. Mt25,37 Tehdy odpověděli jemu spravedliví řkúce: Pane, kdy sme tě viděli lačného a krmili sme tě, žíznivého a napojili sme tě? Mt25,38 A kdy sme tě viděli hostem a přijeli sme tě, nebo náha a přioděli sme tě? Mt25,39 Anebo kdy sme tě [viděli]text doplněný editorem[298]viděli] vidimus lat. nemocna anebo v žaláři a přišli sme k tobě? Mt25,40 A odpověda král, die jim: Věrně pravi vám, což ste činili jednomu z těchto bratří mých najmenšiemu, mně ste činili. Mt25,41 Tehdy die král[299]král] navíc oproti lat., + rex var. i těm, kteříž na levici jeho[300]jeho] navíc oproti lat., + eius var. budú: Odstupte ode mne, zlořečení, v oheň věčný, jenž připraven jest diáblu a anjelóm jeho. Mt25,42 Neb lačněl sem, a nedali ste mi jiesti, žíznil sem, a ne[236v]číslo strany rukopisudali