[231r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcesyn[174]syn] ſy rkp. mój milý, v němž[175]němž] nienz rkp. sobě dobře zalíbil sem, jeho poslúchajte!“ Mt17,6 A slyšiece učedlníci, padechu tváří svú na zemi[176]tváří svú na zemi] in faciem suam lat. a báchu se velmě. Mt17,7 I přistúpiv[177]přistúpiv] piſtupiw rkp. Ježíš, dotekl se jich a řekl jim: „Vstaňte a neroďte se báti!“ Mt17,8 A pozdvihše očí svých, nižádného sú neviděli, jedno samého Ježíše. Mt17,9 A když sstupováchu s hory, přikázal jim Ježíš řka: „Žádnému nepravte viděnie tohoto, dokudž syn člověka z mrtvých nevstane.“ Mt17,10 I tázachu ho učedlníci jeho[178]jeho] navíc oproti lat., + eius var. řkúce: „Což tehdy mistři pravie, že Eliáš musie najprvé přijíti?“ Mt17,11 A on odpověděv, vece jim: „Eliáš zajisté přijíti má a navrátí všěcky věci. Mt17,12 Ale pravím vám, že Eliáš již přišel jest, a nepoznali sú ho, a učinili sú nad ním, což kolivěk sú chtěli. Takež i syn člověka má trpěti od nich.“ Mt17,13 Tehdy urozuměli sú učedlníci, že o Janovi Křtiteli pověděl jest jim.
Mt17,14 A když přijide k zástupu, přistúpi k němu člověk, kleče na kolenú před ním řka: „Pane, smiluj sě nad mým synem, neb náměsiečník jest a zle se trápí, neb často[179]často] čaſtu rkp. padá v oheň a tetéž u vodu. Mt17,15 A podal sem ho učedlníkóm tvým, a nemohli sú uzdraviti jeho.“ Mt17,16 Odpověděv[180]Odpověděv] + autem lat., nemá var. Ježíš vece: „Ó, pokolenie nevěrné a převrácené, dokavad budu s vámi? Dokud vás budu trpěti? Přineste sem jeho ke mně.“ Mt17,17 I vzla jemu Ježíš, a vyšlo od něho diábelstvie, a uzdraveno jest dietě v tu hodinu. Mt17,18 Tehdy přistúpichu[181]přistúpichu] pṙiſtupichu k niemu rkp. učedlníci tajně k Ježíšovi a řekli sú jemu[182]jemu] navíc oproti lat., + ei var.: „Proč my nemohli sme vyvrci jeho?“ Mt17,19 Vece jim Ježíš: „Pro nevěru vaši. Věrně zajisté [b]označení sloupcepravím vám, budete li mieti vieru jako zrno horčičné, diete hořě: Jdi odtud, a pójde. A nic nemožné bude vám. Mt17,20 Ale tento národ nevymietá se, jedné modlitbú a postem.“
Mt17,21 A když přebýváchu v Galilei, vece jim Ježíš: „Syn člověka má zrazen býti v ruce lidské Mt17,22 i zabijí ho a třetí den z mrtvých vstane.“ I zamútichu se násilně.
Mt17,23 A když přijidechu do Kafarnaum, přistúpichu, kteřížto platný peniez brali sú, a řekli sú Petrovi[183]a řekli sú Petrovi] ad Petrum, et dixerunt ei lat.: „Mistr váš neplatil penieze?“ Mt17,24 I vece: „Ovšem.“ A kdy vjide v dóm, předjide ho Ježíš řka: „Co sě tobě zdá, Šimone? Králové zemští od kterých berú clo: od synóv li svých, čili od cizích?“ Mt17,25 A on vece: „Od cizích.“ Řekl jemu Ježíš: „Tehdy svobodni sú synové. Mt17,26 Ale abychom nepohoršili jich, jdi k moři a pusť udici a tu rybu, kteráž najprvé uviezne, [vezmi]text doplněný editorem[184]vezmi] tolle lat., a otevra usta jejie, nalezneš peniez. Ten vezma daj jim za mě a za sě.“
XVIII.
Mt18,1 V tu hodinu přistúpichu učedlníci k Ježíšovi řkúce: „Ktoť[185]Ktoť] -ť nadepsáno jinou rukou sě zdá, jest větčí v království nebeském?“ Mt18,2 A přivolav Ježíš mladičkého, postaviv ho před nich Mt18,3 i vece: „Věrně pravím vám, neobrátíte li se a nebudete li učiněni jako mladičcí, nevejdete v králevstvie nebeské. Mt18,4 Protož ktož kolivěk poníží se jako mladičký tento, tenť jest větčí v králevství nebeském. Mt18,5 A kto přijme jednoho maličkého takového ve jmě mé, mě přijímá. Mt18,6 A kto pohorší jednoho z maličkých[186]maličkých] -ch nadepsáno jinou rukou těchto najmenších[187]najmenších] navíc oproti lat., jenž v mě věřie, hodné jest jemu, aby byl zavěšen žernov osličí na hrdlo jeho a pohřížen
