[93r]číslo strany rukopisuvšak za zdraví Otova ještě pojal Hedviku, dceru páně Mikulášovu. Měl jest také Otu, jenž v Strafordě v hlavu šípem zastřelen, ale tak celý rok v hlavě jej nosil, proto pak byl nazván markrabě, řečený s šípem, až do smrti. Ten jistý pojal sobě ženu Elichu jménem, dceru Janovu, hrabí z Holstice, měl jest třetího syna Konráta, jenž jest pojal sobě ženu Konstancí, dceru Přemyslovu vévody s velikú ctí té krajiny Varchy. Měl jest také syna řečeného Erikus, jenžto v Majtburce, v Kolíně a v Hiberstandě byl kanovníkem a potom biskupem majtburským. Měl také dceru Helenu, jenžto pojal markrabě Bedřich.
Léta[367]vynecháno místo pro iniciálu, která zůstala neprovedena Božího tisícého CCXLV. Inocencius papež, když v Lugduně sněm měl obecný, Fridrika císaře konečným súdem doluov zsadil a jej od obce křesťanské odlúčil, proněžto Jindřich, lantgrabě z Turingie, římským králem volen. Tu také Konrát z olomúčského biskupství zsazen, jenž královú mocí Václavovú je držel, na jehožto místo zjednáním a dáním papežovým kněz Brúm jest vstúpil.
Léta[368]vynecháno místo pro iniciálu, která zůstala neprovedena Božího tisícého CCXLVI., když Fridrik vévoda rakúský, svuoj život dokonal, dcera staršího bratra Jindřicha, někdajšího vévody, za králova syna byla jest dána, jenž po ní na vévodství vstúpil.
Toho léta také Mezek, vévoda polský, umřel, na jehožto místo skrze volení všech pánuov Vladislav, syn králuov, opět jest vstúpil k vládaní Polsky.
Toho léta, když Kunrát s olomúčského biskupství nechtěl postúpiti, všecka Morava byla bez Boží služby skrze to.
Léta[369]vynecháno místo pro iniciálu, která zůstala neprovedena Božího tisícého CCXLVII. Vladislav, syn krále Václava, toho měsíce ledna umřel jest, vévoda rakúský a polský. Na jehožto místo Přemysl druhý, syn králuov Václavuov, vstúpil na oboje vévodství.
Toho léta
