[55r]číslo strany rukopisudesatery hony. A tak ihned ti, ješto v stráži byli, vyrazivše se z tajných stráží, na Vacka sú se řítili a jeho zabili. Soběslav pak po tom skutku navrátil se k svým zase, bázní bratra svého Vladislava přežesil se velmi. A takž pak skrze Srbského chtě utéci do Polsky, když bylo blízko podlé Donína toho hradu, purkrabě jménem Ekembert toho jistého hradu, kterýžto hrad těch časuov byl císařuov, zval jest lstivě na ten hrad a pod tím jistým lstivým zváním jeho jest jal nectně a ohavně, a ihned svázav, do Sas vezl. Rytieřstvo pak jeho to vidúce, co se pánu jich děje, na útok se oddali. Zatiem pak Soběslav po čtyřech neděléch v noci z vězení jest utekl.
Toho léta Vladislav Otu onoho jistého, ješto u vězení byl dán skrze Jindřicha, krále, říského vnuka svého, z vězení [jest vypustil]text doplněný editorem[206]doplněno podle PulkR 42rb a polovici zboží všeho moravského, ješto dřéve měl po smrti Svatoplukově, jemu jest milostivě navrátil.
O pokoření Boleslavově a o jeho větších příbězích
To[207]vynecháno místo pro iniciálu, která zůstala neprovedena pak druhého měsíce máje léta podlé přikázaní Otova, markrabina moravského, Boževoji[di]Boževoji] Bozewoy a zeti jeho Vackově, těm z toho pokolení ohavného vršovčanského, oči byly sú vylúpeny.
Téhož také léta Soběslav, bratr Vladislavuov, přijav k sobě některé Polany tajně, i přijel jest k tomu hradu blízko, jemuž řiekají Gladsko, tu pak měšťanné tí jistí i hrozú, i prozbami chtěl jest ochácholiti, aby jemu brány otevřeli. Ale když oni nikoli povoliti nechtěli, s tím pak ihned Boleslav jeden starý duom zapálil jest, ješto blízko od zdi byl, pro kteréžto zapálení pro veliký vicher, jenž se všech stran byl, brány neb věže na zdi zdělané na městské i také město podlé toho zapálilo se. Proněžto měšťané tí jisti vidúce, že od ohně bezpečni nejsú, příměří sú s ním učinili. Ale však proto město všecko shořelo. Ale hradu toho nikoli dobyti nemohli, takž pak Soběslav do Polsky se vrátil.
To[208]vynecháno místo pro iniciálu, která zůstala neprovedena pak třetího již léta měsíce ledna Soběslav, vévoda polský, po svých poslech i svými
