Skoro[422]vynecháno místo pro iniciálu, která zůstala neprovedena potom Jindřich, vévoda slezský, bez plodu umřel pacholíkového. I byla ta smlúva skrze říského krále opět obnovena tímto listem:
„Rudolf[423]vynecháno místo pro iniciálu, která zůstala neprovedena, z Boží milosti, jakož prvé.
Znamenavše věrné zaslúžení krále Václava českého i jeho předkuov duostojným také darováním jeho darovati jsme umyslili. Proněžto knížetství vratislavské a slezské, ješto Jindřich, někdajší vévoda, od nás a od císařství měl u manství, ta jistá všecka manství, ješto po jeho smrti ostala, kterážto k nám a k císařství přísluší, jich[ie]jich] gi se vším jich příslušenstvím i s jedním, i s druhým právem, kterýmžkoli jměním jmenovati se mohú, králi českému dřéve řečenému i jeho budúcím od nás a od císařství majíce drženo býti jménem a obyčejem manovým, dáváme k držení a k jmění tímto listem daným.
Jako na dřévním i konec, totiž tomu všemu na svědectví list tento.“
Ale kterakkolivěk listy tyto vyšly byly, však tehdy král Václav toho času nebyl toho vévodství u pravém držení.
Téhož[424]vynecháno místo pro iniciálu, která zůstala neprovedena léta král Václav opavské vévodství, ješto otec jeho učinil byl Otakar i dal Mikulášovi, synu svému rodilému, u manství, jemu odjal a vyhnal jej ven i měl jeho sobě.
Toho času Krifina, královská a zandomřská vévodina, dcera bulgařského císaře, sestra Kunhuntina, mateře krále Václavovy, jenžto muž její Lešek vévoda ještě zaživa, protože plodu neměl, s povolením svých pánuov ty obě zemi po své smrti oddal jí a ji mocnu učinil. A ona pak králi Václavovi ty obě zemi dala jest i poslala[if]poslala] poſlalala k němu posly, aby se v ně uvázal. Jenž pro jiné věci pro pilné sám nemoha jeti, Tobiáše biskupa poslal, an se jménem královým i uvázal. To když se stalo tak, přibrala se do Prahy ona, a tak mnohé časy s králem bydlivši, umřela jest a u Svatého Františka pochována podlé sestry své, královy [mateře Gunhuty]text doplněný editorem.[425]doplněno podle PulkR 83vb
