Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

zjeviti, a s velmi přísným hněvem počala a řekla jest: „Ó, jak nešťastné a chudé jest štěstí ženské! Ó já nešťastná žena! Jest více než osm let plných, že sem tě více milovala nežli sama svuoj život. A ty pak, jakž sem slyšela i to seznala, tápáš a hoříš v lásce a milosti jedné jiné ženy. Ó ty zlý a k ničemémuž muži, kterýž’s ty! Nu, pověz mi, u které mníš, že jsi ležal? Nevíš li, ale věz, že jsi při té, kterúž jsi ty tak často svým falešným milováním oklamával, kterýž jsi se zevnitř tak laskavě okazoval a v tom jsi v své falešné lásce proti mně k jiným paním s svú láskú okazoval. Protož, ty zlý muži, rozuměj mi velmi dobře, že já Katelina, tvá manželka, a ne Rikardova žena sem. Ty boží zrádce a cizoložníče, mně nevěrný muži, znamenaj velmi dobře řeči a hlas muoj, pravá liť sem, ale nepochybuji, že sem, a mně se zdá, na sto let že na světle nejsva, abych já tě podlé tvého zaslúžení haněti mohla, čehož jsi hoden. Ty potvorný pse, ustyď se v své srdce! Ó já chudá žena, komu sem já tak dlúhá léta přátelskú a pravú lásku nosila, kterýž nynie za to měl jest, že jest jinú na svých rukú držal a ještě drží, an svú vlastní ženu drží a mně jest více lásky v tomto krátkém času okázal a učinil, než ty všecky dni mi je činil. Ó, ty zúfalý pse, cos velmi dnes tak statečný byl, a doma vždycky churav a vždycky jakoby nemocný, kteréž’s mi se okazoval. Nu, buď Buoh pochválen, že si svú roli zoral a ne jinú, kterúž jsi byl umínil, a žes tu nesiel, k čemuž byl svuoj úmysl postavil. Jižť já se tomu nedivím, žes tuto noc minulú ote mne tak daleko ležal, neb jsi čakal semena toho jinde složiti, aby skrze to snáze své rytieřství v tom provésti a boj svuoj dokonati mohl. Bohu a mé opatrnosti buď děkováno, vždy jest pak doluov šlo, ješto jest mělo tobě zhuoru jíti, a šlo jest tam, kamž jest jíti nemělo. Proč mi neotpovídáš, ty zlý muži, cos se již němým udělal, věru, věru, já neviem, co mě zdržuje, žeť nevpadnu svými rukami v tvú tvář a ne tvých očí nezdrápi. Co mníš, že tvé lotrovství a zrada že jest měla před se jíti tobě, že se snad zdá, žeť žádný nic neumí, jedno ty sám. Nebť sem já, zdá mi se, daleko lepší kryf k tomu našla, co jest mělo k konci přivedeno býti, nežli ty skrz tvuoj počátek

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 20 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).