Vyhledávání (skrýt)

Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka
<<<<<174v–175v176r–177r177v–178v179r–180r180v–182v183r–184r184v–185v186r–187r187v–188v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

poobědval a čas mu se zdál, hned se do lázně bral a do té komory vpravil a paní Kateliny čakal. A paní Katelina ještě ten večer, když jest Rikardovým slovóm porozuměla, více věřivši, než jest třeba bylo, s hněvem jest domuov šla a Filip také nětco v nějakém myšlenie jsa neznámém, v tu hodinu domů přišel, některak se k paní nevelmi přívětivě okázal, ani jí co řekl, jako prvé rád obyčej míval. A skrz to ještě [v]text doplněný editorem[103]Antonín Grund v edici Boccacciovské rozprávky, Praha 1950 na tomto místě doplňuje předložku „v“ větčí nechuť a závist paní jeho upadla jest, nežli prvé kdy měla. Sama o sobě řekla: „Zajisté tento jest se vší svú myslí a žádostí u té paní, u kteréž on zítra míní svú žádost a vuoli naplniti. Ale ještě, leč mi se nezdaří, tošť jemu to kdy po jeho vuoli puojde.“ A hned počala sobě mysliti, když se s ním dosti nabude, kterak jemu domlúvati a jakými slovy chce. A tak celú noc v takovém myšlenie ležala jest, a když nazajtří bylo a čas polední byl jest, paní Katelina s žádným se o to neporadivši, vzavši s sebú některé, ktož se jí k tomu hodni zdáli, do lázně té jest šla, o kteréž jí Rikardus zprávu byl učinil, a hned se lazebnice ptala, byl li by tam pan Filip. Ta dobrá lazebnice, kteráž již od Rikarda zmistrována byla, ptala se, byla li by ona ta paní, kteráž by s panem Filipem mluviti chtěla. Kdež ta paní řekla: „Ano, sem já.“ I řekla jest lazebnice: „Račiž k němu jíti, mé srdečko,“ a hned ji vedla jest k komoře, v kteréž Rikardus sám ležal a byl jest. A takž paní Katelina šla jest hledat, čehož jest najíti nežádala, a hned s s ním v komoře zavřela. A když Rikardus jí přišlú k sobě uznamenal, kto byl veselejší nežli on. Hned z lože zhuoru vstal, velmi mile ji objav a hlasem tichým a libým jest k ní promluvil: „Ba, vítaj, má najmilejší paní!“ K tomu paní Katelina zase chtieci tak okázati se, jako by jiná byla, kteráž jest nebyla, mlčečky jej objala a políbila a pevně se ho držela, nechtějíc nic mluviti, bojéci se, aby ot něho poznána nebyla, ač i komora temná příliš byla. Protož s obú stranú hotovi jsúce poslední radosti a lásky hledati, Rikardus ji na lože sobě vpravil. Kteřížto obě straně v tichosti bez mluvenie s velikú žádostí a veselím a zvláště Rikardus svú vuoli jsú dokonali. A tak dlúho spolu v temnostech hry milostné hrali sú, že se jim zdálo, že již hodina jest, že již svých věcem dosti učinili. A paní Katelina také svého počatého hněvu a protivenství že by již mohla dobře jej zjeviti,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).