Vyhledávání (skrýt)

Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka
<<<<<135v–136v137r–138r138v–139v140r–141r141v–142v143r–144r144v–145v146r–147r147v–148v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

kromě toho, kterýž byl královnu zléhal. I uhlédav krále, dobře srozuměl, čeho král hledá, u velikú pečlivost a leknutí upadl jest. A vtom myslil sobě: „Jestliže to jest jemu vědomo, co sem učinil, řka, že mě on bez prodlenie zabí,“ i jiného mnoho rozličného myšlenie měl jest. Ale však se tomu těšil, že jest u krále žádného oruží neviděl, a tak se také činil, jako by spal, jako i jiní spí. A znamenati chtěl, co by král chtěl počínati. A když již král mnoho jich přehledal, chtě vždy o své věci nějak přezvěděti, a když jest k vinnému přišel, jemužto netoliko srdce, ale vešken třeptal jest, král sám k sobě řekl: „Totoť jest pravý a ten, jehož já hledám.“ Ale co jest jeho úmyslu bylo, v tom on nechtěl, by kto o tom věděl. Jiného nic jemu neučinil, než nuožkami, kteréž s sebú nesl, nětco málo jemu vlasuov vystřihl, aby jej ráno mohl poznati, a to učiniv, do svého pokoje otpočívati šel. Ten dobrý druh, kterýž múdrý i chytrý byl, hned královu úmyslu porozuměl jest, že jest jej samého znamenal. Snažně vstav, nůžky vzav, všem těm, kteříž v té komoře otpočíváchu, tak jakž jemu král byl učinil, je všecky nad jedniem uchem byl ostříhal a zase do svého lože spat šel. Ráno král vstavši a prvé než brána na zámku otevřena byla, vší své čeledi před se kázal jest zavolati, kteříž všichni před něj prostovlasí přišli sú. A on počal hleděti a ohledovati, zda by mohl toho ostříhaného poznati. Ano pak jeho služebníci všichni, jakož on byl jednomu učinil, ostříháni byli a všem jedniem zpuosobem vlasy byly ostříhány, čemuž se on velmi divil, sám k sobě praviec: „Kteréhož sem já hledat byl šel, z nízkého řádu a urození jest. Ale bez pochyby se okazuje u vysokém rozumu a dobře zná mě.“ Čehož on hledal, toho on bez velikého rozbroje a rozhlášenie míti nemohl, rozmyslil sobě, aby pro malú věc u velikú hanbu neupadl, jej poctivými slovy trestal jest a znáti dal, kterak by on takovú věc znamenal, kteráž by se ke všem služebníkóm jeho chýlila. I řekl jest: „Buď ktožkoli, buď! Byl jest někto z vás vinen, ten nečiň toho víc, radím jemu věrně.“ I dí jim: „Nu, jdětež s Pánem Bohem.“ I byl by se mnoho nemúdrý našel, ješto by byl svým služebníkóm práci zaválel, až by byl i pravého vinníka nalezl, kdyby to král by chtěl učiniti, že by tajnú věc chtěl mezi všecky zjeviti a oznámiti. Ač by se byl snad pomstil, ale

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).