Vyhledávání (skrýt)

Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka
<<<<<119r–120r120v–121v122r–123r123v–124v125r–126r126v–127v128r–129r129v–130v131r–132r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

měla. A v tom času takové skryté lásky nemohla jest zatajiti v sobě, musila jest vzdechnúti a mládenci tomu otpověděla jest a řekla: „Hajmkyne muoj, ze všech najmilejší, stuoj s dobrú myslí a s veselým srdcem! Pravímť v pravé pravdě, že nikdy žádné dání ani darové žádného, kterýž vo mě stál jest, urozený ani neurozený, ktožkolivěk byl, ani žádná osoba, která mi kdy co dobrého přála, mně mého srdce v takové lásce neobměkčili sú, ani k své vuoli mě obrátiti mohli, ani k tomu přivésti, abych k kterému lásku okázala, a ty svými krátkými a malými, poctivými a krásnými slovy mne více svú nežli se sám muoj učinil si. A teď tu věc přiříkám a toho buď jist bez pochybenie, že lásku i mú milost získal jsi, a tuť přiříkám i dávám, a nežli tato noc příští mine, ty svú kratochvíl se mnú míti budeš. A aby nás obú jedna vuole byla, tehda pomni, aby o puol noci u dveří mé komory byl a jáť tobě dvéře v tu hodinu otevru. A také víš dobře, na které straně já leži, tam se přibeř velmi tiše ke mně. A jestliže bych spala, tehdy zbuď mě a tímť já tě obveselím, čehož na mě žádáš. A k znamení příznivé lásky, aby věřil, cožť sem přiřkla, že jest pravda, přátelské políbenie v ústa tvá dáti chci.“ A hned se mu hrdla chytila, jej rukama objemši políbila velmi míle a on též zase učinil jest, a s tím hry šachovní nechali a vstali sú. Paní do svého pokoje k svým pannám šla a Hajmkyn po svého pána potřebě šel jest. A každá hodina tisíc mu se zdála, čakaje temné noci s radostí s velikú a veselím. A vtom pán přijev s lovu večeři již odjedl; malú práci učiniv, šel spat i s paní svú. A jakž paní Hajmkynovi řekla, tak učinila a jemu komory otevřeny nechala. A on také na jmenovitý čas a hodinu k ní k loži přišel a jí svú ruku s velikú tichostí na její prsy sněžné bělosti vložil. A nespící, ale bdící ji našel, a jakž jest jej brzy učila, jej za jeho ruku vzala a svýma oběma rukama silně držala, v luoži sem i tam se válejíc, až pán, kterýž již byl usnul, ze sna se probudil. Kterémuž paní hned řekla: „Pane Giane, chtělať sem s noci nětco pověděti nového, ale zdálo se mi, že jste byli usnuli, i nechala sem tak. Avšak proto jedné věci od vás žádám věděti. Povězte mi, kterého mezi všemi svými služebníky, kteréž v tomto domu máte a držíte, za najvěrnějšího máte a který vaší lásky

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).