Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

a přiezni najvíce užívá?“ Pan Gian jí dí: „Co se to znamenává, paní, čehož ty nynie věděti žádáš? Zdať to nenie samé známo a mně se zdá, žeť jest o tom tak vědomo jako mně samému. Jáť pravím, že sem nikdy žádného neměl, kterémuž bych větčí víru měl, aniž mám, anebo aby mi milejší a vzátcnější byl jako Hajmkyn jest. Ale pověz mi, milá ženo, jaká tě příčina k tomu tiskne k zvěděnie toho, oč se mne tížeš?“ A když ten urozený mládenec a milovník tomu porozuměl, že pán jeho procítil a nespí, nejednú byl by rád ruku svú paní vytrhl, zda by mohl odtud utéci. Neb po paní řeči tomu jináč nemohl rozuměti, než že jej zklamati a k hanbě připraviti chce. Ale paní byla jej tím úmyslem uchytila, že jest bez její vuole nikam nemohl. A vtom paní muži svému odpověděla a řekla jest: „Giane, toť chci pověděti, jáť sem takéž vždy v témž úmysle byla, v kterémž jsi ty, a věřila sem, že jest tak, jakž’s ty mi to oznámil, že k němu větčí lásku máš nežli k kterému jinému služebníku. Ale sem oklamána v svém úmysle, neb jakž jste vy již v minulém dni byli s ptáky na lovu a on sám v domu zuostal, a když mu se čas zdál tomu tehdy, hned nic se nestydě na mně cti mé k své vuoli žádal jest. A to abyšte sami takovú věc věděli a v pravdě nalezli, neb sem jemu k tomu hodinu položila, aby v puol noci do naší zahrady přišel a že jemu k vuoli jeho ráda býti chci. Ale na to nemyslila sem, bych tam přijíti měla, aniž myslím. Protož, chcete li tu víru na svém věrném služebníku právě seznati a dostatečně uhlédati a té věci v pravdě porozuměti, tehdy oblecte chutně rúcho mé ženské a vezměte šlojieř muoj na hlavu svú a jděte do zahrady, již liť jest tam přišel, nebť nepochybuji, jestližeť jest již nepřišel, nemáť dlúho meškati.“ A když ten Gian své paní řeči porozuměl, řekl jest jí: „Věru, to rád uhlédám,“ a hned vstal, což najspíše mohl, paní šaty na se oblékl a její šlojieř na svú hlavu vzal, do zahrady všel a mezi štěpy Hajmkyna čakal. A jakž vskuoře paní porozuměla, že muž jest již před komorú, vstala jest a komoru hned zamkla. A Hajmkyn, kterýž najvětší strach, starost a péči měl, kteréž jest jakživ větčí neměl, neb se často pokúšel utéci, dobře na tisíckrát její lásky

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).