Vyhledávání (skrýt)

Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka
<<<<<98r–99r99v–100v101r–102r102v–103v104r–105r105v–106v107r–108r108v–110r110v–111v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

dobrý člověk, jsa velmi zraněn a zbit, bude ležeti v hospodě, jsa zapomenut od pána svého i ode všeho jeho dvořanuov. Než jeden dobrý druh, lékař z předměstí jménem Chudoba, ten při něm poče ústavně býti a hojil jej, na ty rány dávaje jemu rozličné tranky píti, jakožto z bolehlavu, z vratiče, z zájemného kořenie, a tak rozličného jiného. A flastry mu na rány přikládal rozličné, pod kterýmiž flastry rány mu se velmi jitřily, a prostě že ho svěďalo, ale nesrbělo pod nimi. A tak byl velmi dušen v prsech, neb jej Škoda s Neštěstím v té svádě velmi zdávil, že první ho nic nemohl zachovati, neb sú velmi silní v ruce byli a čerství. Neb najprv po Neštěstí přiskočiv Škoda, dosáhl ho za vrch i udeřil jím pod se a tak ho dávil, sedě na něm převelmi. A takž když se ten dobrý člověk počne čím dál vždy viec v své nemoci horšiti, Chudoba lékař dí jemu: „Milý pane, postav vodu, zdaliť by také vnitř nětco škodilo, ať bych mohl porozuměti!“ A takž krátce, když mu vodu postavil, a on, lékař, ohledav ji, poznal, že vnitř v životě má těžkú nemoc i zevnitř. Ale toho nemohl poznati, že měl velmi veliké újmy, neb prostě když měřil, nemohl vo mnoho doměřiti. A krátce mluviec k uostatku, že pro těžkú svú nemoc nemohl nic zachovati, že byl velmi mdel. A o jeho lékaři chci toto pověděti: byl jest dosti rozumný, než že purgací příliš prudké dával mdlému člověku a tak zbitému a zraněnému a již velmi nedostatečnému, že z něho vyhnal skoro duši a posilněnie žádného. A takž ten nemocný počne sobě velmi stýskati a vo sobě již pochybovati a za obyčej stuoně řékati: „Ach ouve, co mi mdlo a těžko!“ A také mu se nemoc velmi obtížila, ješto kořenie počalo zase obžívati, neb bylo jako k svatému Jiří blízko. Tehdy jednú, když ležal v své veliké bolesti a tesknosti, i přijde k němu jeho dávní tovaryš Žádost i dí jemu: „Kterak se máš, milý tovaryši?“ A on jemu dí: „Ba, čím dál vzdy huoř, pohříchu, než pro Buoh pros pana Jeho Milosti, ať ráčí mě milostivě opatřiti!“ A takž Žádost žalostivě naň pohleděl a požehnav ho dí, že chce rád to učiniti, než pohříchu žes ku pánu velmi osočen, že hned k tobě má nevóli velikú! Tehda Žádost přijda na zámek počne s pánem mluviti, aby ráčil Jeho Milost jej milostivě opatřiti. A

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).