[G5v]číslo strany rukopisurybničnou škořípku neb konchu, kteráž se v halteřích nalézá, na to položiti aneb popela z telecích škarpalův aneb popela z volova dobře na prach ztlučeného a s vínem smíšeného. Když pak dítě se má povíjeti, má ouduov jeho povlovně se dotýkati, každý zvláště stáhnouti, položiti a zpořádati tak, jakž býti má, a takové povíjení má často býti. Oči jeho také měkkým aksamítem neb lněným šátkem často má vysušovati, po měchýři pěkně jemu pohlazovati, aby mu tím lehčejí[dh]lehčejí] leċegij moč vycházel. Ruce jeho též pěkně vztáhnúti a podlé bokuov jeho až k kolenum položiti. Má jemu také kapíčku na hlavu udělati a s kolebkou vstaviti tu, kdež není studeno a jest stín bez slunce. Když se spat klade, má se mu hlavu mnohem vejše než život klásti, aby se netlačilo a křivé neleželo, ani hlavou, hrdlem, hřbetem, ani jinými oudy. [G6r]číslo strany rukopisuJest-li čas letní, tehdy má se mýti v vlažné vodě. Pakli v zimě, v teplé, však aby nepálila. Za den dvakrát neb třikrát mejti se má, vždycky, když by prvé dobře pospalo. Mejti se má dotud, až by tělo jeho červené a teplé bylo, i opatřiti, aby mu nižádná voda v uši nevcházela. Potom když z koupele ven se vynímá, lněnými šátky neb plénkami suchými je vysušiti a chůva má je na své luono vzíti, hřbetem vzhuoru položiti, potom uvázati, jakž obyčej jest, a oleje dřevenného dobrého jednu krůpějku neb 2 jemu do chřípí vpustiti, nebo pro zrak dobré jest.

Jedenáctá kapitola – kterak a jak dlouho dítě při prsech držáno, jaká také chůva i mléko její má bejti

Dokudž najvíce matka muože, dítě své má sama přikájeti a jiné ženě nedopouštěti, nebo mléko mateřino jest mu přirozené a příhodné, dužnost dobrou mu dává, patříc na to, že jest mu podobná tím, že je v životě svém nosila, také jest k němu příchylnější[di]příchylnější] pṙichylněgſſij a pokrmem svým jemu zdravější. A dosti jest, aby je za den dvakrát neb třikrát přikájela, sprvu ho nepřekájeti, také ne mnoho pojednú, ale vždy po málu a po častu, sic mu život napíná a vodejmá, povětrnosti v něm zbouří a moč jeho bývá bílý od nezažití zbytečného mléka, tak ho krmiti nemá, než až by lačno bylo. A měla-li by žena vostré mléko, nemá dítěte na štitrobu přikájeti.

Pakli by žena dítěte sama přikájeti[dj]přikájeti] pṙikageti nemohla pro nemoc neb že by mléko její zlé bylo, tehdy chůva s dolepsanými vlastnostmi objednati se má. Najprvé chůva dobrou barvu,