drahé[136v]číslo strany rukopisumu choti? Ne tak sě jemu slíbíš. Nebo tak li sě hřiechóv kaješ na tomto světě, jenž jest ku pokání pójčen ot Boha? A nebožičko hubená, přídeť ten čas, ješto tě otáhnú hřiešně. Nebo když všickni sbožní, ješto sú sě na tomto světě svých hřiechóv káli, zjivie sě přěd Bohem, ve cti a v chvále budú sě veseliti, a ty budeš ohavně obnažena všemu světu na odivu, ač tě smrt v téj pýšě zastihne a ty sě nepokaješ, k niežto na každý den najméně noclehem přibližiješ. Protož znamenaj, coť praví Izaiáš prorok a řka: Protože jsú pýchaly dcery sionské a chodily jsú vznesše své hrdlo, točiece svýma očima a plesíce svýma rukama, chodiece s svými nepočestně, obnaží Hospodin tělo dcer sionských[r]sionských] ſyonkych a vlasy jich oholí. Viz, kakáť tu bude tvá hanba, ješto[s]ješto] gyeſtzo na tomto svět pýchu plodíš. Protož, hřiešná dušě, nechceš li tbáti na radosti nebeské a toho utěšeného bydla, do něhožť jest nelzě přijíti než skrze dobré skutky. Ale tbaj a strachuj sě pekelných muk, do nichž jmáš pro svú pýchu jíti, pak li dieš: co mi muož rúcho uškoditi, když já mám dobré srdcě k Bohu! Protož rúcho tvé hanebné a tvoji nesliční činové ukazují a zjevují tvé srdce, nebo rúcho sprostné jest znamenie sprostného srdcě a činové[t]činové] czynone plaší jsú znamenie plachého srdcě. Takéž rúcho pyšné jest znamenie pyšného srdcě. A opět činové tiší jsú znamenie tichého srdcě. Nebo když která panna nebo paní, pán nebo panic pójde, okuje sě zlatem a střiebrem[u]střiebrem] ſſrzyebrem a vnitř srdcě bude plno pýchy a zlého myšlenie, jest právě též, jako by byla skříně velmi krásně zmalovaná, a vnitř škaredého bláta nakydaná. Ale když člověk, který pójde v rúšě sprostném, maje srdcě čisté a snažné k Hospodinu, ten člověk jest jako škříně z dřěva sprostného učiněná, a vnitř střiebra, zlata a drahého kamenie nakladená. Pýcha jest na rúšě, na vlasiech, na tváři, připravuje sě a své rúcho, své vlasy, svú tvář, aby sě světu slíbil. Neb rúcho všeliké móž každý člověk podlé svého duostojenstvie nésci bez hřiechu[v]hřiechu] hryechu. Také móž umýti svú tvář, sčesa své vlasy, pro čistotu, jedině nečiniti toho k chvále lidské. Praví svatý Augustýn: Pýcha jest žádost paonovánie nebo zvláščnie chvály. Protož pýcha přirovnává sě větru. Vieter najprvé