drahému choti? Ne tak sě jemu slíbíš. Nebo tak li sě hřiechóv kaješ na tomto světě, jenž jest ku pokání pójčen ot Boha? A nebožičko hubená, přídeť ten čas, ješto tě otáhnú hřiešně. Nebo když všickni sbožní, ješto sú sě na tomto světě svých hřiechóv káli, zjivie sě přěd Bohem, ve cti a v chvále budú sě veseliti, a ty budeš ohavně obnažena všemu světu na odivu, ač tě smrt v téj pýšě zastihne a ty sě nepokaješ, k niežto na každý den najméně noclehem přibližiješ. Protož znamenaj, coť praví Izaiáš prorok a řka: Protože jsú pýchaly dcery sionské a chodily jsú vznesše své hrdlo, točiece svýma očima a plesíce svýma rukama, chodiece s svými nepočestně, obnaží Hospodin tělo dcer sionských a vlasy jich oholí. Viz, kakáť tu bude tvá hanba, ješto na tomto svět pýchu plodíš. Protož, hřiešná dušě, nechceš li tbáti na radosti nebeské a toho utěšeného bydla, do něhožť jest nelzě přijíti než skrze dobré skutky. Ale tbaj a strachuj sě pekelných muk, do nichž jmáš pro svú pýchu jíti, pak li dieš: co mi muož rúcho uškoditi, když já mám dobré srdcě k Bohu! Protož rúcho tvé hanebné a tvoji nesliční činové ukazují a zjevují tvé srdce, nebo rúcho sprostné jest znamenie sprostného srdcě a činové plaší jsú znamenie plachého srdcě. Takéž rúcho pyšné jest znamenie pyšného srdcě. A opět činové tiší jsú znamenie tichého srdcě. Nebo když která panna nebo paní, pán nebo panic pójde, okuje sě zlatem a střiebrem a vnitř srdcě bude plno pýchy a zlého myšlenie, jest právě též, jako by byla skříně velmi krásně zmalovaná, a vnitř škaredého bláta nakydaná. Ale když člověk, který pójde v rúšě sprostném, maje srdcě čisté a snažné k Hospodinu, ten člověk jest jako škříně z dřěva sprostného učiněná, a vnitř střiebra, zlata a drahého kamenie nakladená. Pýcha jest na rúšě, na vlasiech, na tváři, připravuje sě a své rúcho, své vlasy, svú tvář, aby sě světu slíbil. Neb rúcho všeliké móž každý člověk podlé svého duostojenstvie nésci bez hřiechu. Také móž umyti svú tvář, sčesa své vlasy, pro čistotu, jedině nečiniti toho k chvále lidské. Praví svatý Augustýn: Pýcha jest žádost paonovánie nebo zvláščnie chvály. Protož pýcha přirovnává sě větru. Vieter najprvé