teh[211r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcedy uzřie syna člověčieho, přijdúce v oblace s velikú mocí i veleslavenstvím.“
L21,28 „A když sě to počne[915]počne] + fieri lat., nemá var., vzezřěte a vzdvihněte své hlavy, žeť sě blíží vaše vykúpenie.“ L21,29 I povědě jim podobenstvie: „Hlédajte na fíkové dřěvo i na všěcky štěpy: L21,30 Když vyvodie[916]vyvodie] + iam lat., nemá var. z sebe ovotce[917]ovotce] ovoce Kyas, tehdy vizte[918]vizte] scitis lat., žeť jest blízko léto. L21,31 Takež i vy, když uzříte to[919]to] + fieri lat., nemá var., vězte, žeť jest blízko králevstvie božie. L21,32 Věrně pravi vám, že nepřemine toto porozenie, dokudž sě všecko nestane. L21,33 Nebe i země přemine[920]přemine] transibunt lat., transiet var., ale má slova nepřeminú.“
L21,34 „Varujte sě[921]sě] + autem lat., aby snad nebyla obtiežena vašě srdcě obžerstvím i opilstvím a péčí tohoto světa, života[922]světa, života] vitae lat., saeculi var., aby na vy nespadl ten den náhlý, L21,35 nebo jako osidlo spadne na všěcky, ktož sedie na[923]na] super faciem lat. všie zemi. L21,36 A tak bděte, na každý čas modléce sě, abyšte byli dóstojni utéci toho všeho, ješto má býti, a státi před synem člověčím.“
L21,37 I bydléše[924]bydléše] Erat lat., místo bieše ve dne učě v chrámě, a v noci vycházěje, a přebýváše na hořě, ješto slóve Olivetská. L21,38 A vešken lid chodieše k němu z rána do chrámu, chtiece jeho slyšěti.
Druhý a dvadcátý rozdiel
L22,1 Pak[925]Pak] PAl rkp. sě blížieše den slavný přesničný, jenž slovieše[926]slovieše] dicitur lat., dicebatur var. velika noc. L22,2 I hledáchu kniežata popová i mudráci, kterak by Ježíšě zabili, ale báchu sě obcě. L22,3 I vjide šatan v Jidášě, jenž slovieše Škarioth, v jednoho ze dvúnádcti. L22,4 A otšed mluvil jest s kniežaty popovými i s mistry, kterak by jej jim zradil. L22,5 I uradovachu sě a slíbichu jemu peniezě dáti. L22,6 A on slíbi i hledáše počasie, aby jej zradil bez zástupóv.
L22,7 Pak přijide den přesničný, v němž bieše potřěbie zabiti beránek. L22,8 I posla Petra a Jana řka: „Jdúce připravte nám [beránka]text doplněný editorem[927]beránka] pascha lat., nemá Kyas, abychom jedli.“ L22,9 Tehdy ona vecěšta: „Kde chceš, ať připravímy?“ L22,10 I vecě k nima[928]nima] + Ecce lat.: „Když vejdeta u město, střětne vás [b]označení sloupcejeden člověk, nesa čbán vody. Jdětaž za ním v dóm, v kterýž on vejde, L22,11 a povieta hospodáři toho[929]toho] navíc oproti lat. domu: Toběť praví mistr: Kde jest hostinnicě, tu kdež bych jedl beranec s svými učedlníky? L22,12 A on vám ukáže sien velikú, ložnici přistřenú[930]ložnici přistřenú] stratum lat. a tu připravte.“ L22,13 A otšedše nalezechu, jakož jim povědě Ježíš[931]Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var., i připravichu beranec. L22,14 A když by hodina, sěde za stuol a dvanádcte apoštolóv s ním. L22,15 I povědě [jim]text doplněný editorem[932]jim] illis lat., nemá Kyas: „S žádostí sem žádal tento beranec jiesti s vámi, dřieve než budu trpěti. L22,16 Neboť pravi vám, že již nebudu jiesti viece jeho, poňadž sě nenaplní v králevství božiem.“ L22,17 A vzem kalich, vzdav chválu i vecě: „Vezměte a rozdělte mezi sě. L22,18 Neboť vám pravi, žeť nebudu píti z plodu této[933]této] navíc oproti lat., + huius var. ratolesti, doňadž nepřijde králevstvie božie.“
L22,19 A vzem chléb, vzdav chválu otci[934]otci] navíc oproti lat., rozláma i rozda jim řka: „Toť jest mé tělo, ješto bude pro vy zrazeno[935]bude … zrazeno] datur lat., tradetur var., to čiňte na mú pamět.“ L22,20 Takež i kalich, když byl večeřal, řka: „Toť jest kalich mé krve nového zákona[936]mé krve nového zákona] novum testamentum in sanguine meo lat., ješto bude za vy prolita. L22,21 Ale však[937]však] + ecce lat. ruka mého zrádcě se mnú jest za stolem. L22,22 A jistě syn člověčí jde, jakož jest ujednáno, ale však běda tomu člověku, jímžto bude zrazen.“ L22,23 Tehdy oni počěchu sě shlédati a ztazovati[938]shlédati a ztazovati] quaerere lat. mezi sobú, kto by ten byl z nich, jenž by jej zradil[939]by jej zradil] hoc facturus esset lat..
L22,24 I sta sě mezi nimi[940]nimi] + et lat., nemá var. pohádka, kto by sě viděl z nich větčí. L22,25 I povědě jim řka[941]řka] navíc oproti lat.: „Králi zemští a lidští[942]zemští a lidští] gentium lat. panují nad nimi a ti, ješto mají moc nad nimi, slovú úředníci. L22,26 Ale vy ne tak, než kto jest větčí mezi vámi, buď jako menší, a kto jest přední, jako služebný. L22,27 Nebo kto jest větčí: ten li, jenž za stolem sedí, čili ten, jenžto slúží? Však ten, jenž sedí. A já jsem mezi vámi jako ten, jenž slúží, L22,28 a vy jste ti, ješto ste ostali se mnú u mém pokušení. L22,29 A já vám zpósobuji králevstvie, jakož jest zpósobil mně otec mój,
