[211v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceL22,30 abyšte jedli i pili za mým stolem u mém králevství, a sědete[944]sědete] sedeatis lat., sedebitis var. na dvanádcti[945]dvanádcti] navíc oproti lat., + duodecim var. stoliciech, súdiece dvojenádcte pokolenie izrahelské.“

L22,31 I vecě hospodin Šimonovi: „Šimone[946]Šimonovi: „Šimone] Simon, Simon lat., Simoni Simon var., toť jest šatan vyprosil vás, aby vás potřiebil jako pšenici. L22,32 Ale já sem za tě prosil, aby nezahynula[947]nezahynula] nezahynu rkp. tvá viera, a ty někdy jsa obrácen, potvrzij své bratří.“ L22,33 Jenž jemu vecě: „Hospodine, hotov jsem [s tobú]text doplněný editorem[948]s tobú] tecum et lat. do žalářě i na smrt jíti.“ L22,34 A on jemu[949]jemu] navíc oproti lat. vecě: „Pravi tobě, Petře, nezazpievá dnes kokot, až třikrát zapříš, žes mne neznal.“ I vecě jim: L22,35 „Když sem vás posielal bez pytlíka i bez tobolky i bez obuvi, zdali sě jest vám čeho nedostávalo?“ L22,36 Tehdy oni vecěchu: „Ničehož.“ Proto jim vecě: „Ale již, ktož má pytlík, přijmi také i tobolku, a ktož nemá, prodada svú sukni, kup sobě meč. L22,37 Neboť vám pravi, že[950]že] + adhuc lat. to, což jest psáno, musí sě vyplniti na mně: A se zlými počten jest. A to, což jest o mně pověděno, dokonánie má.“ L22,38 Tehdy oni vecěchu: „Hospodine, [toť]text doplněný editorem[951]toť] ecce lat., nemá Kyas, dva mečě teď jsta[952]jsta] navíc oproti lat..“ Tehdy on jim vecě: „Dosti jest.“

L22,39 A vyšed odtud, jdieše podlé obyčeje na horu Olivetskú. I jidechu za ním[953]ním] + et lat. jeho[954]jeho] navíc oproti lat., + eius var. učedlníci. L22,40 A když přijide na to miesto, vecě jim: „Modlte sě a nevejdete[955]a nevejdete] ne intretis lat. u pokušenie.“ L22,41 A sám sě ot nich otvráti, jako by lučil kamenem. A položiv koleně, modléše sě L22,42 a řka: „Otče, chceš li, přenes ote mne tuto muku[956]muku] calicem lat., ale však nebuď má vóle, ale tvá.“ L22,43 I zjěvi sě jemu anjel s nebe posilije jeho. A tu omdlev, déle sě modléše. L22,44 I by jeho pot jako krvavé krápě, běžiece s něho na zemi. L22,45 A když vsta s modlitby, přijide k svým učedlníkóm i naleze jě, spiece pro smutek. L22,46 I vecě jim: „Co spíte? Vstaňte a[957]a] navíc oproti lat., + et var. modlte sě a nevejdete[958]a nevejdete] ne intretis lat. u pokušenie.“

L22,47 On to ještě mluvieše, až[959]až] ecce lat. zástup a ten, ješto slovieše Jidáš, jeden ze dvúnádcte, napřed jdieše i přiblíži sě k Ježíšěvi, aby jej po[b]označení sloupcelíbil. L22,48 Tehdy Ježíš vecě jemu: „Jidáši, políbením syna člověčieho zrazuješ?“ L22,49 Pak ti uzřěvše, ješto s ním biechu, co sě má státi, vecěchu jemu: „Hospodine, budem li sieci mečem?“ L22,50 I udeři jeden z nich na panoši kniežěte popového i utě jemu pravé ucho. L22,51 A otpověděv Ježíš, vecě: „Ponechajte až dotudto.“ A když sě dotče jeho ucha, uzdravi jej. L22,52 I vecě Ježíš k těm, ješto biechu k němu přišli, k kniežatóm popovým i prelátóm chrámovým i starostám: „Jako k lotru vyšli ste s meči i s kyji, L22,53 a já sem na všaký den byl mezi vámi v chrámě, a[960]a] navíc oproti lat., + et var. neztáhali ste rukú na mě. Ale tato[961]tato] take rkp. jest vašě hodina a moc temností.“ L22,54 Takž skrútivše jeho, vedechu jeho do domu kniežěte popového. A Petr jeho[962]jeho] navíc oproti lat., + eum var. následováše zdaleka.

L22,55 I zapálichu oheň prostřed sieni i bieše mezi nimi Petr, ješto tu sediechu. L22,56 Jehož když uzřě jedna dievka, sediece na světle, a když jej opatři, vecě: „A tento jest byl s ním.“ L22,57 Tehdy on zapřě jeho řka: „Ženo, neznal sem jeho.“ L22,58 A po malé chvíli jiný uzřěv jej, povědě řka[963]řka] navíc oproti lat.: „A ty jsi jeden[964]jeden] navíc oproti lat. z oněch.“ Tehdy Petr vecě: „Ó člověče, nejsem.“ L22,59 A po chvíli jako jedné hodiny jiný kterýs líčieše a řka: „Věru[965]Věru] + et lat., nemá var., tento jest byl s ním, nebo jest[966]jest] + et lat., nemá var. Galilejský.“ L22,60 I vecě Petr: „Ó[967]Ó] navíc oproti lat. člověče, neviem, co mluvíš.“ A inhed, an ještě mluvieše, zazpieva kokot. L22,61 A obrátiv sě hospodin, vzezřě na Petra. I rozpomanu sě Petr na slovo hospodinovo, jakož byl jemu[968]jemu] navíc oproti lat., + illi lat. řekl, že dřieve než kokot zapěje, třikrát mne zapříš. L22,62 A vyšed ven[969]ven] + Petrus lat., nemá var., hořcě plakáše.

L22,63 A ti mužie, ješto jeho držiechu, pošpíléváchu[970]pošpíléváchu] pošpíleváchu Kyas jím tepúce jeho[971]jeho] navíc oproti lat.. L22,64 A zavázachu jeho tvář[972]jeho tvář] eum lat. i tepiechu jeho po líci a tázáchu jeho řkúce: „Prorokuj nám, Kriste[973]nám, Kriste] navíc oproti lat., nobis Christe var., kto jest, jenž tě tepe?“ L22,65 A jiného mnoho porúhajíce[974]porúhajíce] porúhajícě Kyas sě mluviechu k němu.

L22,66 A když by den, sebrachu sě starosty lidské i