je[212v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupce što slove Kalvarie (to jest črné miesto nebo popravné [1003] to jest črné miesto nebo popravné] navíc oproti lat. ), tu jej ukřižovachu i lotry, jednoho na pravici a druhého na levici. L23,34 Avšak Ježíš mluvieše řka [1004] řka] navíc oproti lat. : „Otče, otpusť jim, neboť nevědie, coť činie.“ A rozdělivše jeho rúcha, vržechu o ně [1005] o ně] navíc oproti lat. losy. L23,35 I stáše lid čekaje, nebo [1006] nebo] et lat. klamáchu jím kniežata, řkúce s nimi: „Jiné jest uzdravoval, a sám sebe uzdraviti nemóž [1007] a sám sebe uzdraviti nemóž] navíc oproti lat., srov. Mt 27,42 ! Uzdrav sě nynie [1008] nynie] navíc oproti lat., + nunc var. , jsi [1009] jsi] hic est lat. li Kristus, vzvolenec [1010] vzvolenec] zvolenec Kyas boží!“ L23,36 I pošpíléváchu [1011] pošpíléváchu] pošpíleváchu Kyas jím i rytieři, přistupujíce a podávajíce jemu octa, L23,37 řkúce [1012] řkúce] et dicentes lat., dicentes var. : „Jsi li [1013] li] + tu lat. syn boží [1014] syn boží] navíc oproti lat. , král židovský, uzdrav sě sám!“ L23,38 I bieše [1015] bieše] + et lat., nemá var. napsáno nad ním písmem řěčským a latinským a židovským: Toť jest král židovský. L23,39 A jeden z těch lotróv, ješto visiešta, rúháše sě jemu řka: „Jsi li ty syn boží [1016] syn boží] Christus lat. , uzdrav sám sě i ny!“ L23,40 A otpověděv druhý, porokováše jemu řka: „Ani sě ty boha bojíš, že jsa v témž otsúzení? L23,41 Ale vě právě [1017] právě] + nam lat. pro našě skutky trpíva, ale tento jest nice zlého neučinil.“ L23,42 I mluvieše k Ježíšěvi řka [1018] řka] navíc oproti lat. : „Hospodine, zpomeň na mě, když přijdeš do svého královstvie.“ L23,43 I vecě jemu Ježíš: „Věrně tobě pravi, dnes budeš se mnú v ráji.“

L23,44 A když bieše bezmála šestá hodina, učinichu sě tmy po všie zemi až do deváté hodiny. L23,45 I obtemni sě slunce a opona chrámová rozedřě sě napoly. L23,46 A zavolav Ježíš velikým hlasem, vecě: „Otče, v tvoji rucě porúčiem duši moji.“ A to řek, pusti duši. L23,47 A uzřěv setník to, což sě jest stalo, pochváli boha řka: „Věru tento člověk byl jest spravedlný.“ L23,48 A vešken zástup, jenž bieše spolu vyšel [1019] jenž bieše … vyšel] eorum, qui … aderant lat. na ten den [1020] den] spectaculum lat., místo div , uzřěvše to, co sě dějieše, tepúce své prsi, vracěváchu sě. L23,49 A stáchu tu všichni známí jeho zdaleka i ty ženy, ješto biechu jeho následovaly ot Galilee, to vidúce.

L23,50 Tehdy [1021] Tehdy] Et ecce lat., Ecce var. jeden [1022] jeden] navíc oproti lat. muž jménem Jozef, jenž panováše nad desieti rytieři [1023] panováše nad desieti rytieři] erat decurio lat. , muž dobrý a spravedlný, [b]označení sloupceL23,51 ten bieše nepovolil jich radě i skutkóm, z Arimathie, města židovského, jenž [1024] jenž] + et lat. sám čekáše božieho králevstvie, L23,52 ten přistúpi před Piláta i uprosi tělo Ježíšěvo. L23,53 A sněm obinu je [1025] je] gie rkp., navíc oproti lat., + eum var. u příkrov i vloži je [1026] je] gie rkp. v rov vysěkaný, v němžto ještě nižádný nebyl položen. L23,54 A ten den bieše u pátek a na sobotu sě chýléše. L23,55 Pak přišedše ženy, ješto s ním biechu přišly z Galilee, opatřichu rov, a kterak bieše položeno tělo jeho. L23,56 A vrátivše sě, připravichu vonné masti [1027] vonné masti] aromata, et unguenta lat., unguenta var. , ale v sobotu necháchu podlé přikázanie.

Čtvrtý a dvadcátý

L24,1 Pak v jednu neděli velmi ráno přijidechu k rovu, nesúce, ješto biechu připravily, vonné masti, L24,2 i nalezechu kámen otvalen ot rovu. L24,3 A všedše nenalezly těla pána Ježíšěva. L24,4 I stalo sě, když sě toho lekly na své mysli, tehdy dva mužě stášta podlé nich v rúšě bleskúciem. L24,5 A když sě ony báchu, svěsivše svú tvář k zemi, vecěchu jim: „Co hledáte živého s mrtvými? L24,6 Nenieť jeho tuto, neboť jest vstal. Vzpoměňte [1028] Vzpoměňte] Vzpomeňte Kyas , kterakť jest mluvil vám, když ještě byl v Galilei, L24,7 řka, že musí býti syn člověčí zrazen a dán býti [1029] býti … zrazen a dán býti] tradi lat. v rucě [1030] rucě] + hominum lat., nemá var. hřiešných i ukřižěván a třetí den vstáti.“ L24,8 I vzpomanuchu na jeho slova. L24,9 A vrátivše sě ot rovu, rozpravichu to vše oněm jedenádcti i všěm jiným. L24,10 A z těch [1031] z těch] navíc oproti lat. bieše Maria Magdalena a Johanna a Maria Jakubova a jiné s nimi [1032] nimi] + erant lat. , ješto mluviechu k apoštolóm [1033] apoštolóm] + haec lat. . L24,11 I vidiechu sě jim [1034] jim] ante illos lat., illis var. ta slova jako nejista i nevěřiechu jim. L24,12 Pak Petr vstav, běžě k rovu a schýliv sě uzřě sama prostěradla položena. I otjide, divě sě sám v sobě, co by sě to stalo.

L24,13 A tehdy z nich dva jdiešta téhož dne do městcě, ješto bieše vzdáli za šestdesát honóv ot Jeruzaléma, jménem Emaus. L24,14 A ta mluviešta spolu o tom o všem, což sě bieše přihodilo. L24,15 I stalo sě jest, když