králi nebo trhem neb zástavú obdržal přes tuto zápověd k věčnosti neb pod léta, tehdy to vyprošení neb kúpení nemá žádné moci mieti ani bude moci krále upomínati z toho žádnými listy ani žádným slibem.
A též ustavujem i přikazujem všem úředníkóm těch tří úřaduov v kraji plzenském, ač jsú nepoddáni v žádnú porobu, než v svobobě jsú vysazeni. Takéž úplně přikazujem v kraji vratislavském a v margrabství budyšínském. A proč bychom toho ustavení ve všech krajích a zemiech našich nepotvrdili ku obecniemu dobrému, to v své moci zuostavujem, abychom ktož by to přestúpil, mohli je kázati z toho s dobrým rozmyslem.
Tehdy pokojně živi budeme, když stav našich věrných v pokoji uzříme. A protož k věčnosti ustavujem v našem českém království, aby purkrabie našich hraduov na hradiech našich k spravedlnosti nikdy neměli stvrzeni býti do života ani do času určeného, než aby je král mohl proměniti podlé své vuole. A pakli by kto přes toto ustavení na králi které vladařství uprosil nebo na to listuov požádal, aby byl viery a cti odsúzen a toho uprošení věčně byl prázden. A toto ustavení má ostati k věčnosti. A když krále budúcieho budú korunovati, má přísahu učiniti přede vší obcí, aby to ustavenie zdržal.
O soudciech a o rychtářiech
Soudce a rychtářové v Čechách po všech městech a krajích nad lidmi poddanými ustaveni mají býti, zjednáni v dobrých obyčejích, neb by nepodobně právo stálo, když by v nich ruoznice a proměna byla. A protož ustavujem, aby žádný súdce neb vladař nebo rychtář nebyl ustaven od žádného v našem českém království, kterýž by neuměl mluviti a rozuměti řeči českého jazyka, ješto sluove řeč slovenská, leč by králova milost kterému zvláštie toho úřadu popřál, kterýž by se latinským jazykem a řečí jsa dobře naučen k tomu úřadu hodil a byl poznán v dobrých činech k spravedlnosti.
O súdu spravedlivém
Aby v našem českém království súd spravedlivý všady byl a nikdy od cesty spravedlivé nepoblúdil omylem nižádným, ustavujem, aby páni šlechtici ve všech krajích podlé obyčeje usazovali k úřadu tři úředníky většie a jiné vladyky toho z počtu, a zemané jakož jest v obyčeji v menšiech úředníciech aby požívali, ale aby nikdy z těch tří úředníkuov nebyla dva bratry k úřadu usazena.
Aby psanci a lichevníci nebývali v úřadiech
Ktož sedí na úřadu jiné soudíce, mají čest a dobré obyčeje do sebe jmieti, aby
