pozdvihl očí mých, kterýž přebýváš na nebesiech. Ps122,2 Aj, jakžto oči služebníkóv v rukú pánuov svých, jakžto oči dievky v rukú paní své, tak oči naše ku pánu bohu našemu, dokavadž by se nesmiloval nad námi. Ps122,3 Smilujž se nad námi, pane, smilujž se nad námi, nebo sme velmi naplněni potupením, Ps122,4 neb velmi jest naplněna duše naše hanbou bohatým a potupú pyšným.
Žalm stý třímezcítmý oznamuje, kterak všeliké dobré pánu bohu připsáno má býti
Ps123,1 By byl pán buoh nebyl mezi námi, prav nynie, Izraheli, Ps123,2 by byl pán buoh nebyl mezi námi, když sú povstali lidé proti nám, Ps123,3 snad za živa pohltili by byli nás. Když rozhněvala se prchlivost jich proti nám, Ps123,4 snad voda pohřížila by nás. Ps123,5 Prúd přešla jest duše naše, snad by byla přešla duše naše vodu nesnesitedlnú. Ps123,6 Požehnaný hospodin, kterýž nás nedal v zachvácenie zubóm jich. Ps123,7 Duše naše jakžto pták vytržena jest z osidla lovčích, osidlo zetřieno jest a my vysvobozeni sme. Ps123,8 Spomoc naše ve jméno páně, kterýž učinil nebe i zemi.
