vysvobozen býti z trápení světa tohoto i die
Ps119,1 K hospodinu, když sem se rmútil, volal sem, a uslyšal jest mě. Ps119,2 Ó hospodine, vysvoboď duši mú od rtóv nepravých a od jazyku lstivého. Ps119,3 Co bude dáno tobě anebo co bude přiloženo tobě proti jazyku lstivému? Ps119,4 Střely mocného ostré, s uhlím popalujícím. Ps119,5 Běda mně, že přiebytek muoj prodlil se jest! Bydlil sem s přebyvateli Cedar, Ps119,6 dlúho jest pohostinu byla duše má. Ps119,7 S těmi, jenž pokoje nenáviděli, byl sem pokojným, když sem mluvieval jim, pozdvíhali se proti mně bez příčiny.
V žalmu stém dvacátém napomíná prorok, abychom zřenie a útočiště mievali k bohu nebeskému pro své pomoci znajíce, že spustíme li se jeho, všecka útočiště k jiným, jak koli k vysokým, zmařilá budú
Ps120,1 Pozdvihl sem očí mých k horám, odkud by přišla pomoc mi. Ps120,2 Pomoc má od hospodina, kterýž stvořil nebe i zemi. Ps120,3 Nedávajž v pohnutie nohy tvé aniž se zdřiemaj ten, ktož ostříhá tě. Ps120,4 Aj, nebudeť dřémati aniť usne, ktožť ostřiehá Izrahele. Ps120,5 Hospodin ostřieháť tě, hospodin obrana tvá viece než ruka pravice tvá. Ps120,6 Přes den slunce nebudeť páliti tebe ani měsiec přes noc. Ps120,7 Hospodin
