Ps135,22 za dědictvie Izrahelovi, služebníku svému, neb na věky milosrdenstvie jeho. Ps135,23 Že v ponížení našem pamatoval jest na nás, neb na věky milosrdenstvie jeho, Ps135,24 a vysvobodil nás od nepřátel našich, neb na věky milosrdenstvie jeho. Ps135,25 Kterýž dává pokrm každému tělu, neb na věky milosrdenstvie jeho. Ps135,26 Chvaltež boha nebeského, neb na věky milosrdenstvie jeho. Chvalte pána nad pány, neb na věky milosrdenstvie jeho.
Žalm stý třidcátý šestý napomíná ku pláči i pro prodlévanie obydlé života tohoto, i také pro vzdálenie nebeské vlasti
Ps136,1 Nad potoky babylonskými, tuť sme se ssadili a plakali, když sme se rozpomínali na tě, Sione. Ps136,2 Po vrbích uprostřed něho zvěsili sme varhany naše, Ps136,3 neb tu tázali sú nás, kteříž zjímané vedli nás, o sloviech piesniček, a kteříž zavedli nás: „Piesen zpievajtež nám z piesniček sionských.“ Ps136,4 Kterakž zpievati budeme piesen páně v zemi cizí? Ps136,5 Jestliže bych se zapomanul na tě, Jeruzaléme, v zapomenutie ať jest dána pravice má. Ps136,6 Přilniž jazyk muoj k dásniem mým, nebudu li pamatovati na tě, nebudu li rozmlúvati o Jeruzalému na počátku veselé svého. Ps136,7 Rozpomeň se, hospodine, na syny edomské v den Jeruzaléma, kteříž řiekají: „Vykořeňte, vykořeňte až do krumfeštóv v něm.“