[78v]číslo strany rukopisustojiec po rozličných vtipnostech, daly sě ďábelské chytrosti zavésti v bludy modl rozličných. Ale jakž Adam padl, zevil Bóh jemu, aby nezúfal, ež pošle na svět spasitele. A tu j’ sě počala viera naše, viec dobří Otci světí drželi sě té viery, ež příde; a my již věříme, ež jest přišel. I toť jest znamenie pravdy viery křesťanské, ež, donidž židé byli právi, věřiec a čakajíc, ež příde Mesiáš, ješto jě vyprostí ze všeho zlého, v němž i národy lidu pohanského budú jmieti požehnánie, činil Bóh s nimi rozličné divy a zevoval jim svú vóli. A již Bóh jich ostal znamenitě; neb, když byl přišel, nepřijeli jeho, ež je káral z jich lakomstva a z neupřiemosti srdce v boží službě. I ostal jich Bóh a jsú hubenějšie již všeho lidu, ež jich porobú tak znamenitú móžem znamenie jmieti, ež jest pravá viera naše. Neb, ač kdy Boha rozhněvali a dal je u vězenie pro jich hřiechy a v porobu, nikdy tak dlúho, jako toto, a těšil je proroky svými; a již tisíc let a tři sta let a dvě a devadesát let, jakž u vězenie porobeni, a viec divóv Bóh nečiní s nimi ani mají prorokóv viece. Pakli chcem to k Kristovi obrátiti, neb o něm jest řečeno, ež jest položen v znamenie, protiv němuž budu mluviti: Tehdy rozumějme, ež ti, ješto jim jest ku padení, mluvie rozličně řečí i skutky protiv znamení tomu, ješto j’ Kristus. Neb pohanóm, ješto k vieře nepřistúpie, zdá sě bláznovstvie věřiti křesťansky, židóm pak jest až mrzko a ohavno jmě Kristovo. A protož, jakož sem řekl, zvláště i zde již mstí sě nad nimi, ohavny a mrzky je učiniv všemu světu, aby sě upamatujíc navrátili sě, jakž sě i mají před skonáním světa uzřiec, ež blúdie, navrátiti. Jsú také rozliční kacieři, ješto mluvie protiv Kristu, oni jedno, oni druhé; oni, že sě jest ze panny nenarodil, oni, ež nejměl pravého těla, ale jen podobnost. Ale ať těch nechaje, řku sobě s jinými: