Štítný ze Štítného, Tomáš: [Řeči nedělní a sváteční, rukopis A]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII C 15, 1r–254v vyjma 196v–199v a 194. Editor Hanzová, Barbora. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<77r77v78r78v79r79v80r80v81r>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[79r]číslo strany rukopisuStřezme sě i my, ješto již právě věříme a vieme, ež jest Kristus v znamenie ustaven, abychom s něho příklad vzeli pokory, tichosti, trpedlnosti, bychom proti tomu znamení řečí neb skutky neodmlúvali, nechtiec na něm vzieti naučenie, abychom také tíši a sklidni byli a srdce pokorného, a ež jest Kristus trpěl a nám příklad ostavil, abychom šli jeho sledem. Neb když on, ješto j’ sem bez hřiechu přišel, nevyšel netrpě odsud, co pak my chtěli bychom vyjíti odsud, nic netrpiec a v hřieše přišedše, i v hřieše sě starajíce? A protož hlediec na toto znamenie spasitelné, jděm po něm, ať nám bude ke vstání u věčném životu! Jehož nám etc.cizojazyčný text

Prvá neděle po sviečkách, tato řeč.

Dnes čtu to čtenie, ješto, když náš spasitel byl ve dvanádcet letech a šli s ním k hodu do Jeruzalema do chrámu Jozef, ješto j’ byl nazván otec jeho, a matka jeho, a tu ho byli pochybili a pak jej nalezli v chrámu mezi učenými, an tieže jich a odpoviedá jich otázkám múdře. A pak vrátil sě s nimi a byl v jich poslušenství.

I mluví na to čtenie slovutný kněz Béda a die: Zevně nám jest čteno to čtenie, bratřie milá, ješto ne tak potřebuje výkladu, ale abych jen k napomenutí řekl něco z něho. Neb praví nám o dětinství našeho vykupitele, v němž jest účasten ráčil býti našeho člověčstvie, a dotýká věčnosti božské jeho velebnosti, v níž jest vzdy ostal a jest roven Bohu Otci, abychom pokoru jeho vidúc, v níž jest ráčil až člověkem býti, vzeli i my jí lékařstvie ranám hřiechóv našich jsúc pokorni, to vzdy jmajíce v své mysli, když jej pro ny ta najvyššie moc ráčila tak pokořiti, ež jest až i v nízkost sstúpila přijetím našeho lutového přirozenie, kak my máme pro boží milost a pro naše spasenie, ješto jsme země, býti pokorni. A opěte slyšiece, věřiece a vyznávajíce velebnost božstvie pána našeho spasitele, v němž vzdy jest s Ot[79v]číslo strany rukopisucem

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 11 měsíci a 20 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).