[53v]číslo strany rukopisujejie tělo v podobnosti jasnosti těla choti jejie Jezu Krista. Neb ač jest železo črno v sobě studeno, však když v ohni bude, bude s ohněm jako jedno a horkost i krásu ohňovú bude jmieti; takež chot božie v jednotu kaks milostí k Bohu vejdúc, jeho bohatstvím bohata bude, jeho velebností velebna a ohněm jeho milosti hořeti bude v jasnosti a v odivné pochotnosti. A kdyby sě ten nebeský chot někak zde své choti neukázal k utěšení, kak by ji rozochvil a vzbudil k také milosti, jakož ji ve mnohých nalézáme? A kdyby opět nekryl sě, když jej již oblíbí chot jeho, netúžila by po jeho vlasti. I to j’ také znamenité, ež mluvě chot k choti o nebeské vlasti, nedie: V mé zemi, ale die: V naší zemi. Jako by řekl: Odonud sě nazývaj; všeť chci s tebú společně jmieti. Onoť jest vlast naše; nenieť zde bydla našeho, zde své mysli neukládaj! Ačť sě kdy přída, zde ukáži, ne na toť sě ukazuji, bych chtěl s tebú viec zde býti, ale aby ty mě zde oblíbiec a mé pochutnajíc pochotnosti a útěchy, ve mně pohrdala vší útěchú toho světa a strpěla pro mě v dobré naději, kteréžkoli zdejšie potká tě kdy protivenstvie. A utekuť jako sě skryje, aby vší žádostí, vší snažností táhla sě po mně tam, kdež v jedné plné, ústavné, přepochotné, věčné milosti, ješto nikdy nepotuchne a nikdy sě nepřistudí, netolik jako chot s chotí, ale i nad to, kdyby to mohlo vyrčeno býti, ješto j’ ovšem člověčiemu jazyku neprávné, viec bude býti v plné radosti. Jehož i nám pomoz, Hospodine! Amen.
O svatém Pavlu. {O svatém Pavlu}marginální přípisek mladší rukou
Následovníci moji buďte! Slova tato jsú svatého Pavla, jehož den na vieru obrácenie kostel svatý dnes pamatuje. Ale ež jest veliký svatý Pavel, jakož svatý Jan Krizostom mnoho chvály vydává jemu, řekl by někto: Nemóžem tak velikého následovati. K tomu svatý Krizostom odpoviedá řka: Mohúť lidé božie naplniti přikázanie, kdyby chtěli. Budem li, jelikož záleží na nás, chtieti všichnu
