Vyhledávání (skrýt)

Štítný ze Štítného, Tomáš: [Řeči nedělní a sváteční, rukopis A]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII C 15, 1r–254v vyjma 196v–199v a 194. Editor Hanzová, Barbora. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<51r51v52r52v53r53v54r54v55r>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[53r]číslo strany rukopisujest v naší zemi ukázalo, slyšánť jest hlas hrdliččí. A duše sbožná, uslyšéc tak choti svého, pospieší, vstane, chtiec přijieti choti svého. Vidúc, an k ní jde, radostna bude, v milosti sě rozeškřvěvši. A když již mní, by jej držala, kams sě děje, jako vyklúzna z objetie jejie. Divněť to bývá: často duše nehlédá toho, nenaděje sě, by tak k ní přišel milý chot jejie, an pak příde a povolá, ano jeho nevolali. A pak jmajíc jej v tom tak libém utěšení, chtěla by jej držeti ráda, an uteče; bude jej volati, an nepříde. Nemiluje li jie, proč k ní přicházie? Pakli miluje, proč sě jie kryje? Nerozpakuj sě taková duše! Jistěť miluje, ale na tomto světě nechceť plné milosti ukázati. Něcoť sě ukazuje v bezbydlí tomto a tiem zove po sobě do své vlasti. Neslušieť v hubenství tomto oné milosti plná útěcha; tak rozkošná a plná milost miestať potřebuje rozkošného. A tak nebeský Pán, chot věčný, chválí nám svú vlast, že j’ tam ne zimní čas, ale jerní, že j’ sě tam kvietie ukázalo, že j’ tam slyšán hlas hrdliččí. Neb tamť jest vzkvetla každá šlechetnost v své krásě, v své zřiedlnosti a v své moci, ješto zde tak nebyly zřiedlny[bh]zřiedlny] zrijedlny, jakož krása a moc květu skrytá jest v kořenu zímě a teprv sě ukáže na jeř. Tamť jest slyšán již utěšený hlas té hrdličky, ješto j’ zde v truchlosti po svém jediném vzdychala nebeském choti, často hlas túžebný vydávajíc. Tamť se j’ jí ta zdejšie truchlost u velikú radost obrátila. Mnozíť jsú nás již tam předešli. V téť své vlasti ten velebný chot teprv plnú milost ukáže své choti, a teprv ona jej bude vplně moci milovati. Protož zdeť jen svú chot rozochvuje, jako nahlédá k ní a odejde. Ale tamť jie dočeká, tamť ji přijme, tamť od nie viec neodejde, tak ež jakožť v manželstvě dva budeta v jednom těle, tak duše s Bohem jeden duch bude a jedna vóle. A jakož v manželstvě žena bude ctí muže svého čest jmieti, takež duše, chot božie, blskem a jasností choti svého bude sě lsknúti a jasnost jmieti, a skrze ni i

X
bhzřiedlny] zrijedlny
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).